------------------------------------
Z pohledu Evie:
Nemluvi se mnou, vzal mi něco, co bylo pro mě důležité a on se na mě ani nepodiva. Vážně sem mohla být natolik naivní abych se sním vyspala, vážně sem si myslela ze bude pak všechno normální? Nebo že bude všechno lepší?
"Přišla sem o to s tebou! A ty se na mě ani nepodivaš?!" křičela sem na něj.
"A co jsi si myslela? Hah... že ti řeknu jak moc tě miluju a či budem spolu?! Začni kurva žít! Tohle je skurvena realita"
"Hrozně tě nenávidím a sebe taky že sem tak blbá a vyspala se s tebou!"
Odešla sem do pokoje kde sem si lehla a snažila se usnout, nešlo mi usnout, každý moment včerejší noci se mi promítal v hlavě.
-----------------------------------
"Tome ty jsi hrozný idiot!" křičel na mě Bill.
Rozhodl sem se že půjdu za ním, nevím ale bylo mi blbě z toho co mi řekla.
"Ja myslel že ses změnil!" řekl mi.
"Proč bych se měl měnit? Kvůli ní snad?" Nadzvedl sem obočí.
"Třeba kvůli mě? Tome slíbil jsi mi že se sní nevyspíš! Že ji tímhle spůsobem neublížiš" povzdechl si.
"Promiň Bille" cítím sem provinile.
Ne kvůli Evie ale kvůli Billovi, něco sem mu slíbil a nedodržel to.
"Mě se neomlouvej, měl by ses omluvit Evie" řekl.
"Jí!? Nikdy nezajímá mě!" převrátil sem očima.
-------------------------------------
Probudila sem se na doteky na mých bocích. Otevřela sem dveře a uviděla Billa který mě budí.
"Ahoj Evie" řekl smutně.
"Ahoj" pozdravila sem.
"Chci se omluvit za Toma, moc mě to mrzí co udělal"
Povzdechla sem si a sedla si.
"Bolí to Bille"
Hlas se mi třásl, Bill mě hned objemul.
"Ja vím, slíbil mi že to neudělá a přece to udělal"
Pohladil mě po tváři.
Otevřeli se dveře do pokoje, stal v nich Tom.
"Můžeš Bille?" řekl.
"Hned přijdu Evie" ja sem pouze kývla.
Z pohledu Billa:
"Co potřebuješ?" zeptal sem se bratra.
"Co ji tam říkáš?" nadzvedl obočí.
"Omluvil sem se jí z tebe, ublížil jsi ji!" řekl sem z důrazem.
"Ja ubližuju lidem běžně" usmál se.
"Jenomže já ji mám rád"
"Nic tak vážné sem jí neudělal" převrátil očima.
"Vzal jsi si panenství ty debile" placl sem se po čele.
"Není první"
"Ty nemůžeš být můj bratr" nevěřícně sem se na něj podíval.
Neměl sem už nervy se tam sním dohadovat, jednoduše sem se vzal a šel spatky za Evie.
Konec pov Bill.
"Jsem tady" řekl Bill když vešel do pokoje.
Pousmala sem se, opět si sedl ke mě na postel, povídali sme si. Musím říct že to opravdu zlepšilo mojí náladu, ikdyž jenom o kousek. Po několika minutách sme se z Billem rozloučili a on šel domů.
Několik minut po odchodu Billa přišel Tom, vypadal hodně bez nálady, nejraději bych ho už nikdy neviděla.
Sedl si na svoji stranu postele, já odvrátila zrak na druhou stranu,cítila sem ale ten nepříjemný pohled na sobě.
Hrozně sem se lekla když mě chytl za tvář a otočil ji na sebe.
"Nesahej na mě" sýkla sem.
"Přestaň se vstekat jako malá čivava a poslouchej mě" řekl.
Převrátila sem očima a založila ruky na prsou.
"Nevím jak začat, hm, nikdy sem tohle nedělal ale musím takže, sorry že sem se stebou vyspal a ráno tě úplně ignoroval a pak sem byl ještě hnusny" díval se na mě.
"Ale bylas fakt dobrá kotě" úšklebek mu hrál na tváři a hrál si z piercingem ve rtu.
Převrátila sem očima.
"O tak ti neodpustím" řekla sem.
"Chtěla jsi to!"
To má sice pravdu ale za to jak se zachoval nemám sebemenší důvod mu odpouštět.
"Jo největší chyba" ironicky sem se zasmála.
"Líbilo se ti to" uchechtl se.
"A stejně, já tvé odpuštění nepotřebuju, pokud se s tebou budu chtít vyspat znova, udělám to a je mi absolutně jedno jestli chceš nebo ne" usmál se.
"Nenávidím tě, jsi bezcitnej idiot" opět se mi slzy tlačili do oči.
ČTEŠ
Real Nightmares-Dokončeno
HorrorNa první pohled pouze dobře vypadající závodník v Tokiu, měl několik dívek. Ideální kluk pro nejednu holku. Jmenuju se Evie a jsem jedna z jeho dívek. Nebyla sem při něm vůbec dobrovolně, spíše násilím držena a nucená být jedním z jeho mazlíčků, tak...
