"Zlato, podržíš jí na chvíli prosím?" Sykla jsem na Charlese.
"Jasně." Odložil mobil a už běžel ke mě.
"Zrovna usnula, snad se nevzbudí, ale hrozně potřebuju čůrat." Zašeptala jsem, když jsem mu předávala ten malý uzlíček. Opatrně si jí ode mě převzal a lehce jí houpal, aby se neprobudila.
Potichu jsem se vykradla z místnosti a zamířila do koupelny.
Když jsem si pak umývala ruce, pípnul mi mobil s oznámením, že mi přišla zpráva.
Už jsme na cestě zpátky. Je všechno v pořádku?
Separační úzkost se zřejmě projevovala nejen u malé Amy, ale i u Lucy. Museli se Samem narychlo do banky, takže jsme se s Charlesem nabídli, že jim malou pohlídáme.
Všechno je v pořádku, neboj. Zrovna usnula.
Odepsala jsem rychle, aby nebyla ve stresu a vrátila se do obýváku. Když jsem viděla Charlese, jak sedí v křesle a drží Amy v náručí, nevyhnula jsem se myšlence, jak skvělý by byl táta.
"Mám si jí vzít?" Zašeptala jsem.
"To je v pohodě." Řekl a usmál se. Naklonila jsem se k němu a políbila ho.
"Je úžasná." Rozplývala jsem se nad ní. Jakoby to bylo včera, když jsme přijeli na návštěvu do Anglie a oni nám při nedělním obědě předali obálku s fotkou z ultrazvuku. I při pouhé vzpomínce na to se mi draly do očí slzy. Teď už tu byla s námi tři měsíce, ale pořád mi to přišlo nepředstavitelné.
"Jednou si taky takové miminko uděláme." Zasmál se Charles.
Ta představa se mi líbila, i když jsem věděla, že je to hodně daleká budoucnost. S Charlesem jsem byli spolu přes dva roky a žili jsme si úžasně. Charles jezdil pořád za Ferrari a dokonce už měl hezky našlápnuto k mistrovskému titulu. I když mu to nevyšlo, věřila jsem, že tuhle sezonu by toho mohl dosáhnout. Já jsem taky pořád pracovala pro tým, i když už jsem nebyla ta, kdo přidával fotky a videa. Povýšili mě, takže jsem teď měla na starost plánování a vytváření strategií na sociálních sítích. Mohla jsem si tedy víc užívat roli "Charlesovi přítelkyně" v Paddocku, když jsem nemusela mít pořád mobil v ruce.
Najednou se ozvalo bouchnutí vchodových dveří a za chvíli už se v obýváku objevila Lucy.
"Tady je moje holčička." Řekla a nedočkavě si jí od Charlese vzala.
"Děkuju moc za hlídání, jste nejlepší." Pohladila mě zádech.
"Žádný problém." Usmála jsem se. Za chvíli už se v chodbě objevil i Sam, který nesl několik tašek.
"Udělali jsme rovnou menší nákup." Zasmál se a snažil se nic neupustit.
"Počkej, pomůžu ti." Přispěchal k němu Charles a část věcí od něj vzal.
"Bude z něj jednou dobrý manžel." Mrknula na mě Lucy.
"To hodně předbíháš."
Mávala jsem rukou a zasmála se.
Večer, když už malá spinkala v postýlce, jsme si všichni na chvíli sedli v obýváku se sklenkou vína. Kromě Lucy tedy, která si kvůli kojení dala jen džus. Rodiče před dvěma dny odjeli na dovolenou do tepla k moři, kterou jsme jim dali k Vánocům, takže jsme naše poslední dny v Anglii trávili u mého bráchy.
"Nechce se mi věřit, že už zítra zase odlétáte." Řekla Lucy posmutněle.
"Hrozně to uteklo." Povzdechla jsem si.
"Ale určitě brzy zase přijedeme." Dodal Charles a objal mě kolem ramen.
"Teď, když už máme zařízený i pokoj pro hosty, jste kdykoliv vítáni." Zasmál se Sam.
Bylo neskutečné, jak ten dům dokázali proměnit. Všechny staré tapety i podlahy šly pryč a z ošuntělého starého domu se stal útulný domov. Lucy měla dobré oko na design, takže všechno bylo sladěné do nejmenšího detailu. Naštěstí se celá rekonstrukce a stěhování stihlo ještě než Lucy porodila, takže si malou Amy mohli přivézt už do hotového.
"A kde máte začátek sezóny?" Zeptala se Lucy, zatím co zapalovala svíčku na konferenčním stolku.
"V Bahrajnu, začínáme s testy už na konci února." Vysvětloval Charles.
Kolem půl desáté jsme se všichni rozloučili a vydali se do postelí. Sam a Lucy si jako novopečení rodiče užívali každou minutu, kdy se mohli vyspat a nás čekal zítra let.
"Už jsem ti někdy řekl, jak moc tě miluju?" Přistoupil ke mě Charles zezadu a objal mě, zatímco jsem si nanášela noční krém.
"Možná už jsem to zaslechla, ale klidně mi to zopakuj." Otočila jsem se na něj.
"Miluju tě Sophie." Řekl a políbil mě do vlasů.
