Druhý den jsme si všichni tři vyrazili zaběhat, abychom ulevili našemu svědomí po předchozím večeru, kdy jsme pili a jedli víc než obvykle. Charles se musel hlídat, protože sezóna se kvapem blížila a mě s Arthurem trocha pohybu taky neuškodila. Bylo znát, že Charles poctivě trénoval celou dobu, protože byl v mnohem lepší kondici než my dva.
Na chvíli jsem se zastavila a snažila se trochu vydýchat. Ne, že bych nebyla zvyklá cvičit, ale na pár dní jsem vypadla a najednou už jsem mu nestačila. Udýchaný Arthur stál o kousek dál a opíral se o plot. Zřejmě na tom byl podobně jako, i když byl zvyklý cvičit.
"Tak kde jste?" Smál se Charles, když se na nás otočil.
"Klidně běž, najdeš nás tady, až poběžíš zpátky." Mávla jsem rukou a otřela si z čela pot.
"Blbost, pojďte." Zasmál se a vrátil se o pár metrů zpátky k nám.
"Klidně si dejte pauzu, ale poběžíme dál spolu." Zasmál se a plácl mě přes zadek.
"No to nevím teda." Zatvářila jsem se naoko dotčeně.
"Ale no tak." Usmál se a dal mi pusu na tvář. Při tom jsem se musela taky usmát. Záviděla jsem mu jeho fyzičku, ale zase mě motivoval být lepší.
"Tak jo, to dáme Arthy." Chytla jsem ho za ruku a i přes jeho prostesty jsme se nakonec oba zase rozběhli za Charlesem.
Po tomto náročném výkonu se Arthur vydal domů, aby se mohl, podle jeho slov, náležitě zregenerovat. Zřejmě měl strach, že by Charles na odpoledne vymyslel podobně náročnou aktivitu. Zůstali jsme tak zase jen ve dvou.
"Dáš si kafe?" Zeptal se Charles, když jsme leželi v obýváku na pohovce a koukali na Přátele.
Jen jsem přikývla a usmála se.
"Co se děje zlato?" Posadil se a ustaraně se na mě podíval.
"Nic, jen myslím na toho Arthura." Vysvětlila jsem rychle.
"Docela mě znepokojuje, že když jsi se mnou, tak myslíš na mého bratra." Zavtipkoval Charles.
"Ale takhle to nemyslím." Zasmála jsem se a hodila po něm polštář.
"Jen mi fakt přijde, že poslední dobou není ve své kůži. Mám o něj strach." Dodala jsem.
"Neboj, znám ho a vím, že je silný a dostane se z toho." Začal mě uklidňovat.
"Ale jestli ti to pomůže, můžeme ho vzít s sebou na předsezónní testy." Navrhl.
"To by se mu určitě líbilo." Přikývla jsem nadšeně.
"A teď nám už můžu udělat to kafe?" Mrknul na mě a zasmál se.
