Ve jménu červené: Jak to bylo dál?

6.

Nějakým způsobem se nám nakonec podařilo dostat se domů, ačkoliv to nebylo zrovna jednoduché.
"Ty jsi prostě úžasná." Objal mě, když jsem se mu snažila pomoct sundat bundu.
"Nepřeháněj a radši spolupracuj." Zasmála jsem se.
"Jestli se někdy rozejdete, tak si tě zamlouvám." Řekl a sedl si na gauč.
"Dobře, beru na vědomí." Znovu jsem se zasmála a odnesla bundy na věšák v předsíni.
"Tak a šup do postele." Řekla jsem, když jsem se vrátila a viděla jak leží na gauči.
"Mně už se nechce." Zaprotestoval.
"Ale pojď." Podala jsem mu ruku a pomohla mu vstát. Dovedla jsem ho do ložnice, kde jsem mu rozestlala, aby si mohl lehnout.
"Donesu ti vodu, jo?" Arthur jen přikývl.
Došla jsem do kuchyně a začala hledat sklenici. Otevřela jsem několik skříněk, než jsem konečně nějakou našla. Napustila jsem vodu a chtěla se vrátit do ložnice, když v tom mi zazvonil mobil.

"Ahoj zlato." Pozdravila jsem Charlese na druhé straně.
"Ahoj lásko, doufám že tě nebudím, vím že je pozdě, ale chtěl jsem tě ještě slyšet." Řekl hlasitě, aby překřičel hluk v pozadí.
"Vůbec, jsem zrovna u Arthura." Vysvětlila jsem.
"U Arthura?" Podivil se.
"Má nějakou depku. A jak to dneska šlo?" Rychle jsem to zamluvila. Nechtěla jsem vytahovat Arthurovy osobní věci za něj, i když to je jeho bratr.
"Bylo to docela náročný, ale nějak jsem to přežil." Zasmál se.
"A mám tě pozdravovat od Carlose." Dodal ještě. V pozadí jsem zaslechla Carlosův smích.
"Taky ho pozdravuj." Řekla jsem.
"Už budu muset jít. Zavoláme si zítra? Moc mi chybíš." Začal se loučit.
"Určitě, taky mi moc chybíš. Miluju tě."
"Taky tě miluju, dobrou noc."

Rozloučili jsme se a já si schovala mobil zpátky do kapsy. Vzala jsem sklenici s vodou a vrátila se za Arthurem, který už ležel v posteli.
"Není ti špatně?" Zeptala jsem se ho a odložila sklenici na noční stolek. Arthur jen zavrtěl hlavou a pomalu zavíral oči.

"Budeš tu se mnou?" Zašeptal najednou.
"Jo, jasně." Usmála jsem se a lehla si na druhou stranu postele.
"Dobrou Arty, bude zase dobře." Řekla jsem.
"Miluju tě." Zamumlal jen Arthur.