3. kapitola

1.8K 47 7
                                    




Lucas



Po tradičním obřadu jsme se přesunuli do nedalekého městského sídla, kde se konala všechna velká důležitá setkání a akce. Všude kolem byly lány udržovaných zahrad.

Podíval jsem se na svojí ruku, kde jsem měl zlatý prsten.

Camilla po celou cestu tam  neřekla ani slovo, jen se dívala z okénka auta do ponurého počasí, které ten den panovalo.

Viděl jsem, jak se jí třesou prsty, které měla v klíně.

„Jak ti šlo hledání někoho, kdo se nebojí trochu riskovat?" nadhodil jsem, abych jí dostal z toho tranzu, ve kterém byla. Poukazoval jsem tak na večer, kdy vůbec netušila, kdo jsem.

Otočila se na mě, v očích blesky.

Když jsem se jí podíval do jejích modrých duhovek, opět mi to vyrazilo dech, stejně jako během obřadu, kde jsem jí poprvé viděl na denním světle, její oči měly barvu nekonečného oceánu. A i tak snadno se v nich dalo ztratit. Viděl jsem ten smutek v jejích očích, ale ať se jí to nelíbilo sebevíce, před životem v La Familii nemohla utéct. A to, co pro ní chystal její otec, pokud bych jí odmítl, by bylo mnohem horší. Jurij byl známý svými zvrhlými sexuálními praktikami a vymetal kdejaký bordel. Jeho žena nezemřela na dlouhodobou nemoc, jak se říkalo, zabil jí, protože se chtěla rozvést.

Ale tohle nebyl jediný důvod, proč jsem nakonec s Fabiovo nabídkou souhlasil. Jen ty ostatní důvody jsem nedokázal iracionálně vysvětlit.

„Bavil ses dobře?!" vyjela na mě.

„Abych řekl pravdu, tak neskutečně," povytáhl jsem koutek úst.

Naštvaně zamručela.

„Jestli si myslíš, že tohle manželství pro mě něco znamená, tak si můžeš nechat zdát," opovržlivě si mě prohlížela.

„Budu si dělat co chci a s kým chci," přimhouřila na mě oči.

V ten okamžik mi úsměv ze rtů zcela zmizel. Nevím, kde se to ve mně vzalo. Chytil jsem jí za paži a přitáhl si jí tak v autě blíže k sobě.

„Tohle manželství bude přesně takové, jaké já řeknu, že bude a ty to budeš respektovat. Budeš reprezentovat mojí rodinu a prokážeš jí úctu ve všech ohledech. Pokud se dozvím, že za mými zády šukáš s někým jiným, tak si to odskáčeš, stejně jako tvá rodina. Nikomu nedovolím, aby mě jakýmkoliv způsobem v očích ostatních zneuctil. Nehodlám kvůli tobě ztratit roky budovaný respekt mých mužů a obchodních partnerů. Je to jasné?!" propaloval jsem jí pohledem.

Vytrhla mi ruku ze sevření, až jsem cítil, jak se krajka šatů natáhla, div se neroztrhla.

Odfrkla si.

„Jak typické. A platí to samé i naopak? Hm? Klasika... celá tahle šaráda. K čemu je ti manželství, když si stejně budeš dělat, co chceš? Ty můžeš a já ne? Poslouchej mě, ale dobře, pokud se dozvím, že si jen další nevěrník v tomto prohnilém světě, tohle manželství okamžitě skončí," zaťala čelist a hněvivě na mě hleděla.

Nebudu tady popírat, že to v našem světě tak nefunguje, už jsem za ty roky viděl a slyšel mnoho. Ovšem to, že jsem jí nehodlal podvádět nemusela vědět. Byl jsem všechno možné, ale z nějakého podivného důvodu jsem v tomto nechtěl být jako většina bossů.

Mafiánská princeznaKde žijí příběhy. Začni objevovat