Mafiánská princezna

10. kapitola

Camilla

Hned jak auto zastavilo, vydala jsem se do domu. Přímo ve vstupní hale jsem odhodila psaníčko a štrádovala jsem si to nahoru. V životě jsem se necítila, tak ponížená a naštvaná. Slyšela jsem za sebou prásknutí vchodovými dveřmi a v momentě, kdy jsem došla do našeho pokoje, práskl i dveřmi ložnice. Jedním krokem byl u mě, chytil mě za zátylek a surově mě natiskl na zeď.

Sklonil se ke mně a vztekle přitiskl své rty na ty mé. Jazykem mi zajel do úst a dravě mě líbal. Jako kdyby mě trestal za všechno, co jsem mu kdy udělala. Úplně mi vzal dech. Zasykla jsem bolestí.

Strčila jsem do něj.

„Nech mě být," zlobila jsem se na něj. Neměl nejmenší důvod chovat se ke mně, tak jak se choval, natož předvést scénu s Riccim.

Hladově mi hleděl na rty.

„Řekni mi, že jsi moje," znovu se sklonil blíže k mým rtům. Obě ruce si položil na zeď vedle mé hlavy, byla jsem tak dokonale uvězněná. Cítila jsem teplo, které z něj vyzařovalo, jeho kolínskou a specifickou vůni, díky které bych ho poznala snad všude. Byla to směs cedrového dřeva a whisky.

To bylo to o co tady šlo, cítil ohrožení ze strany jiného muže a vytáčelo ho to do běla a to i přesto, že mě ani nemiluje.

Z toho, jak mi byl blízko se mi točila hlava.

„Ne," zašeptala jsem.

Rty mi putoval po čelisti, až za ucho, kde mě jazykem laskal. Instinktivně jsem natočila hlavu, aby měl lepší přístup.

Netušila jsem, co to dělám, ještě před několika vteřinami jsem se na něj zlobila a stačilo tak málo a já byla úplně vyřízená. Mé tělo mělo samozřejmě svojí vlastní hlavu a nulový pud sebezáchovy.

Už jednou mě v jeho přítomnosti kolosálně zradilo a já věděla, že to udělá kdykoliv s přehledem znovu.

Nemohla jsem ho vystát a přitom mé tělo doslova vrnělo blahem a snažilo se získat, co nejvíce jeho tělesného tepla, žadonilo o větší vášeň, větší intenzitu a více tření.

Více všeho.

„Řekni to," pobídl mě znova, ale neopouštěl můj krk.

Jednou rukou jsem mu zajela do jeho černých hedvábných vlasů a druhou jsem si ho přitáhla v pase. V mém nitru se vzňal oheň, který se mi ihned přesunul do podbřišku.

Najednou jsem cítila jistou majetnickost já. To mě si vzal, to se mnou má trávit všechny své večery a ne s žádnou jinou.

„Ne," špitla jsem znovu tu samou odpověď. Má slova říkala něco, ale mé tělo chtělo dočista něco jiného. Tiskla jsem se k němu, jak nejvíce to šlo, hlavu jsem měla zakloněnou a vychutnávala si každý jeho dotek.

Zavrčel, nespokojený s tím, že jsem mu odporovala.

Zvykej si, pomyslela jsem si v duchu pro sebe.

Prudce si mě vyhoupl na boky, až jsem hlasitě vyjekla, okamžitě jsem se ale přizpůsobila a omotala mu nohy kolem těla, oběma rukama jsem mu zajela do vlasů. Díky tomu, že šaty, které jsem měla na sobě, měly rozparek, mi tak nic nebránilo v tom, abych se k němu úplně přitáhla.

Odhodil mě na postel, až jsem naskočila. Mé dlouhé vlasy se mi rozprostřely všude kolem hlavy.

„Vzhledem k tomu, jak si tvrdohlavá, tak ti budu muset ukázat, jak se pleteš," řekl, sundal si sako, kravatu a potom si rozepínal košili knoflíček po knoflíčku. Po celou tu dobu ze mě nespustil oči, stejně jako já z něj. Když byl do půlky těla nahý, neubránila jsem se tomu, abych si ho důkladně a bez studu prohlédla. Byl vypracovaný, samozřejmě, že měl véčko, které mu vedlo dolu do kalhot, celou ruku a část hrudi měl potetovanou, všimla jsem si, že na boku má dlouhou jizvu, vypadalo to jako od nože. Jeho tělo, až na jizvu, nemělo chybu, jak taky jinak.