Kapitola 24 - Spolu

9 4 1
                                    

O rok později
Borůvka láskyplně pohlédl na jejich vlčata, která již tvrdě spala.
,,Ten příběh je nějak unavil,'' řekla mile Krystal, která se probudila, když Borůvka vlčatům vyprávěl příběh.
,,To se jim ani nedivím,'' souhlasil Borůvka, ,,náš život a začátky Společné smečky byly dost náročné,''
,,Ale zvládly jsme to," řekla Krystal.
,,Ale nikdy jsem se nesmířil se s smrtí Roztomilé," potřásl smutně hlavou Borůvka, ,,často přemýšlím, jestli jsem tomu nemohl nějak zabránit,''
,,Nesmíš si to pořád vyčítat,'' utěsovala ho Krystal ,,Roztomilá se tak rozhodla sama. To ona se vydala pronásledovat Lstivého i když to bylo nebezpečné.''
,,To mi taky říkala,'' řekl Borůvka, ,,lituji jenom, že nikdy nepotkala naše vlčata. Jistě by se jí líbili,''
,,Měli bychom je přenést do doupěte,'' pohlédla Krystal na vlčata. Společně pak s Borůvou začaly přenášet vlčata do doupěte.
Ráno Borůvka vstal již za úsvitu. Opatrně se plazil z doupěte, ale přesto se probudila Luna a Odvážný. Hned venku si začaly společně hrát.
Borůvka pozoroval Lunu s Odvážným, když k němu přišel Houževnatý.
,,Myslíš, že Lstivý pořád žije?" zeptal se Borůvka svého otce.
,,Asi ano, ale doufám, že někde hodně daleko,'' odpověděl Houževnatý, ,,netrap se ale minulostí, kterou nejde změnit. Teď jsme šťastní, smečce se vede dobře. Užívej si přítomnosti."
,,Já vím," souhlasil Borůvka a pohlédl na Houževnatého. Jeho otec měl jako obvykle pravdu, ,,jen že teď to je přibližně rok, co Roztomilá zemřela, tak jsem na ní chtěl trochu zavzpomínat,''
,,Nechtěl by jsi dnes vyrazit s Krystal na lov?' nabídnut mu Houževnatý.
,,Ale co vlčata? Nemůžeme je tady nechat samotný," namítnul Borůvka.
,,Já se o ně můžu postarat,'' nabídnul se Houževnatý, ,,ale nezapomeň, že jsi alfa smečky. Takže můžeš komukoliv říct ať pohlidá vlčata,''
Slunce vystoupilo ještě o trochu výš, když se probudila Krystal, kterou hned nadchla myšlenka na chvíli si odpočinout na lovu. S radostí tedy vlčata přenechala na starost  Houževnatému a s Borůvkou vyrazila na lov.
,,Jako za starých časů," řekla radostně Krystal, když se jim podařilo ulovit prvního zajíce.
Škoda jen, že tu není Roztomilá, pomyslel si smutně Borůvka. Nahlas to ale neřekl, Nechtěl kazit Krystal radost a hlavně Houževnaty má pravdu, musí přestat myslet na minulost.
Proto nahlas zaštěkal: ,,Dnes se nám daří.''
Společně se pak šťastně rozběhli lesem za další kořistí.

Poslední kapitola tohoto příběhu. Doufám, že se Vám Patřící líbil a napište mi, jestli byste chtěli Adventní kalendář i příští rok.
Přeji Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok.

ZaFe03

Patřící - Adventní kalendář 2023Kde žijí příběhy. Začni objevovat