Patřící - Adventní kalendář 2023

Kapitola 4 - Nevítaní

Borůvka odhodlaně postoupil vpřed. Už nebyl to ustrašeně vlče, které všechny poslouchalo.
,,To jsou zbylé vlčata Silné,'' pronesl pohrdlivě černý vlk.
Borůvka se celý naježil. Nesnášel, když někdo mluvil špatně o jejich matce. Bohužel ho oba vlčí o kousek převyšovali. Všiml si, že oba vlci jsou vyhublí. Kůže na nich úplně visela. Strádali mnohem víc než Borůvka s  Roztomilou a Krystal. Alfa určitě tak vyhublý není, pomyslel si zlostně Borůvka. I když bylo málo kořistí, tak se alfa s betou neomezovali. Bylo mu jedno že pak spousta vlků hladovělo. Vždy to vysvětloval tím, že vůdcové musí být při síle
,,Co tady děláte?" Zeptal se znovu šedý vlk. Borůvka v něm poznal Drsnosrstého - vlka který ho tenkrát odvedl pryč od smečky:  ,,Jestli si dobře vzpomínám tak vy dva máte zákaz vstupu na území smečky. Proto jsem vás taky tenkrát odvedl tak daleko od vlčí smečky. Nechtěl jsem aby jste se vrátili.''
Krystal si teď stoupla vedle Borůvky a řekla:
,,Chceme jenom projít přes toto území a pak pokračovat dál.''
,,A ty jsi kdo?" Zeptal se jízlivě černý vlk.
,,Krystal. Kamarádka Borůvky a Roztomilé,'' představila se Krystal s hrdě zvednutou hlavou.
,,Odejděte pryč dokud ještě můžete,'' varoval je Drsnosrstý. Borůvku a Roztomilou znal již jako malá vlčata a nepřál jim nic špatného. Proto jim taky dával možnost odejít, i přes příkaz alfy, který chtěl, aby Roztomilou nebo Borůvku zabili, kdyby se tu objevili.
,,Ne,'' zamítl ostře Borůvka. Potřebovali pokračovat dál v cestě za každou cestu.
,,Borůvko mèj rozum,'' nabádal ho znovu Drsnosrstý: ,,Odejděte dokud ještě můžete.''
,,A co se stane když neodejde?" Pronesla vyzývavě Roztomilá.
,,Alfa a smečka vás zabije,'' konstatoval černý vlk. ,,Jídla je tuto zimu extrémně málo a alfa zde nechce mít žádnou konkurenci v lovu.''
,,Ale když mi jenom chceme projít,'' nechápala Krystal.
,,To je pro alfu to stejný jako byste tu lovili,'' vysvětlil jí Drsnosrstý se svěšeným ocasem. Pořád se ohlížet přes rameno jestli nejde jiný vlk.
Zpoza stromů se vynořil další vlk. Všichni ho napjatě sledovali. Když se ještě víc přiblížil, Borůvka v něm poznal svého bratra Lstivého.
Lstivý se zastavil kousek od nich a nedůvěřivě je pozoroval.
,,Proč tu ještě jsou." obořil se na Drsnosrstého a druhého vlka: ,,Buť jste je měli zabít, nebo vyhnat.''
,,Jak jsi mohl dopustit smrt naší matky,'' zlobil se Borůvka na svého bratra ,,A pak ještě přísahat věrnost alfovi, který jí zabil,'' naštvaně si měřil bratra.
,,V tu chvíli jsem udělal to, co bylo nejlepší. Kdybych mu věrnost neslíbil, vyhnal by mě ze smečky stejně jako vás dva. Ve smečce jsem viděl větší šanci na přežití,'' lhostejně vysvětloval Lstivý.
,,kdybys mě tenkrát neukradl toho zajíce, alfa by vyhnal že smečky tebe,'' vrátil mu to Borůvka.
,,ale díky tomu jsem zůstal ve smečce. Nikdo neříkal že to musíme poctivě ulovit a nemůžeme to někomu vzít,'' ušklíbil se Lstivý.  Přímo se Borůvkovi vysmíval.
Borůvka na něj chtěl vztekle skočit a vrátit mu všechno co mu Lstivý provedl.
,,To ničemu nepomůže,'' prohlédla jeho úmysl Krystal.
Borůvka sice nepřestal se zlověstným vrčením, ale aspoň stál na místě.
,,Cizí vlci na našem území,'' zavyl Lstivý podle. A zpoza stromů začali vybíhat další vlci.