Jisung a Felix se konečně nachází v maturitním ročníku. Každý ale toto období prožívá jinak. Felix tráví čas se svým přítelem, který je u nich doma tak často, jak jen mu vysoká škola dovolí. Za to Jisung se nějakým způsobem snaží školu přežít. Děsí...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Jestli takhle bude sněžit celý den, zítra neotevřeme dveře," prohlásil Minho a se starostlivým pohledem se díval z okna. Venku hustě sněžilo, až nebylo vidět nic jiného než bílá sněžná mlha. Bouře neustala ani přes noc, a tak když se šestičlenná skupinka ráno probudila, naskytl se jim pohled doslova na nic. Z procházky po bambusovém lese pochopitelně sešlo. Minho byl z toho zklamaný, ale ostatní to celkem uvítali. Především tedy Jisung.
„Felixi, opovaž se!" ozval se z obýváku Jisungův varovný hlas.
„Nebuď tak sebestředný, ten je pro mě," protočil očima Felix a posadil se do křesla, v rukou třímaje červený hrneček s čajem. Jisungovi se už jen z toho pohledu zvedal žaludek. Od včerejšího odpoledne, kdy ho Minho zachránil ze sněžné bouře, byl nucen vypít čajů tak dvacet. Blonďák ho neustále balil do deky, nutil ho sedět vedle krbu a lil do něj nejrůznější bylinné čaje. Žaludek měl na vodě. Čekal, že se dostaví horečka, ale zatím se mu vyhnula. Samozřejmě Felix tvrdil, že je to jeho zásluha. Menší chlapec se ale cítil poměrně dobře. Stále byl dost unavený a kdykoliv se podíval ven z okna, přeběhl mu mráz po zádech.
Chata se nacházela ve stavu hibernace. Changbin spokojeně podřimoval na pohovce. Nikdo si nebyl jistý, jestli spí nebo pouze odpočívá. Dahyun byla někde v patře, kde telefonovala se svou matkou. Nebo to alespoň dělala naposledy, když Changbin opouštěl jejich společnou ložnici. Do obývacího pokoje akorát vstoupil Hyunjin s tabletem v ruce a vměstnal se k Felixovi do jednoho křesla. Blonďák se nechal starším obejmout a položil mu hlavu na rameno, přičemž líně pozoroval, co Hyunjin na tabletu dělá. Jisung se nudil a od dvojice odtrhnul zamračený pohled.
Tak moc je rád, že je Felix ve svém vztahu šťastný, opravdu. Ale občas ho ti dva dokážou pěkně naštvat. Jejich zamilované pohledy a doteky, časté sexuální narážky ze strany Hyunjina a blonďákovo neustálé básnění mu akorát připomíná jeho nešťastnou lásku k Darae. Už je to rok a přesto nikdy nemůže odtrhnout pohled od krásné dívky, kdykoliv vkročí do třídy. Vždy ucítí tlak na hrudi, který je ale každým měsícem slabší a slabší. Nechápal, jak tak hezká a milá holka si mohla začít s idiotem jako Jungkook. Myslel, že omdlí, když se tuto novinu dozvěděl. Darae raději dala přednost šikanátorovi než jemu. Sžíralo ho to zevnitř a častá přítomnost Hyunjina, který mu Jungkooka dost připomínal, ho dokázala vytočit. Nic s tím už ale nezmůže.
Jisung se po chvíli zvedl z křesla a vydal se do kuchyně, kam se před pár minutami odebral Minho. Starší akorát vyndával z ledničky maso, když mladší vstoupil. Jeho původní plán, kvůli kterému se taky zvednul, bylo najít něco dobrého k jídlu. Od svého probuzení ještě nic nejedl, pouze se topil v čaji. Vypadalo to, že se starší chystá vařit. Jisungovi Minhovo jídlo, které měl tu čest v létě ochutnat, moc chutnalo. Většinou se v kuchyni střídal nejstarší s Dahyun, ale její jídlo menšímu chlapci vždy připadalo trochu moc slané. Na tváři se mu objevil lehký úsměv. Pokud jde Minho vařit, určitě to bude něco dobrého. Ten akorát zavřel ledničku a otočil se. Trhl sebou, když si všiml nově příchozího. Doteď si myslel, že je v místnosti sám.
