Resort Grand Tropical ‎| ONC2024 ✓

12. Ego

JH: Dorothy trochu čarovala. Možná u toho zaprodala mou duši. Ale podařilo se jí vymámit tvé číslo z recepční.

Já: Doufám, že zaprodání duše za to stálo.

JH: To se teprve uvidí ;)

JH: Jak všechno zvládáš?

Rychlý přechod od rozverného pošťuchování k jádru pudla mnou krapet otřese. Mohla bych dělat drsného nebojsu, ale radši kápnu božskou. Vymlouvání se a vyhýbání pravdě nás dostalo sem. Těžko nás dostane i odsud.

Já: Není to jednoduché.

JH: Koukala jsi na internet, viď?

Já: Hm, načapal jsi mě.

JH: Začátečnická chyba. Taky jsem ji kdysi dávno udělal. Lidi umí být fakt zlí. Ale dá se na to zvyknout.

Já: Vážně? Máš nějaký zázračný trik, jak si ty zlé komentáře nepouštět k tělu?

JH: Jeden takový mám. Vždycky, když se o sobě dočtu něco hnusného, představím si, že pisatel má fakt malý, skoro mikroskopický...

JH: Mozek!

Já: Samozřejmě, že mozek. Co jiného. :D

Já: Je mi líto, že ses kvůli mně dostal do téhle situace. Kdybych si dávala trochu pozor, co fotím a zveřejňuju...

JH: Nemohla jsi to vědět. A i kdyby sis dávala pozor, proč myslíš, že bys mě na té fotce poznala, když jsi mě nepoznala ani naživo?

JH: Leda by to celé byla bouda. Přiznej se, že ty sis chtěla splnit svůj celoživotní sen a být na obálce The Sun!

Já: Neříkej mi, že můj obličej beze stopy makeupu a s rozcuchanou ofinou je na titulce novin!

JH: Zatím ne, ale co není, může být.

Já: Co se teď vlastně bude dít?

JH: Dorothy dává dohromady prohlášení pro média. Je lepší je něčím nakrmit, aby měli o čem psát, než je nechat v tom šťourat samotné.

JH: Teď mi ale něco prozraď.

JH: Jak sis moje číslo uložila? Jestli to nebude jako "Nejlepší sex mého života", asi se trochu urazím.

Já: Mám tě tam jako Jerry s velkým...

Já: ... egem!

Já: Co sis zase myslel, ty nemravo!

JH: Velikost mého ega je téměř legendární.

Já: Polovina Hollywoodu si o něm špitá.

Já: Taylor Swift o něm napsala písničku.

Já: Dostala za ni Grammy.

JH: Jen počkej, až tě zase uvidím, tak ti ukážu, co já a moje obrovské ego dokážeme ;)

V podobném duchu si píšeme tak dlouho, že se den přehoupne do své druhé poloviny, aniž bych to pořádně zaregistrovala. Po poledni se objeví hotelová služba s donáškou oběda. Zapláču nad tím, jak obrovské a nutričně zcela nevyvážené jídlo bych si nabrala v bufetu, a spokojím se s rostbífem, opečenými bramborami a zeleninovým salátem. Protože stále čekám na pokyn, že je bezpečné opustit pokoj, a nudou se začínám užírat, rozhodnu se podívat na zoubek minibaru, který je naštěstí velmi dobře zásobený.