Resort Grand Tropical ‎| ONC2024 ✓

10. Bokovka

„Jeremy Hart," převaluju to jméno na jazyku.

„Já vím," odpoví mi Jeremy Hart. Jeremy Hart se totiž nachází ve stejné místnosti jako já. Jsem v jedné místnosti s Jeremym Hartem. Čím víc si to opakuju, tím bizarnější mi to připadá.

„Měla jsem sex s Jeremym Hartem," zašeptám.

„Jsem si toho vědom, byl jsem u toho."

„Jeremy..."

„To už jsi..."

„Hart."

„...říkala."

„Pořád tomu nedokážu uvěřit."

„A přesně proto jsem ti neřekl, kdo jsem," povzdechne si.

„Stejně to nechápu," zavrtím hlavou. „Proč? Proč já? Co je na mě tak zajímavýho? Vždyť jsi chodil s Taylor Swift."

„Ne," vztyčí ukazováček do vzduchu, aby zarazil můj proud slov. „Nechodil. Občas mám pocit, že jsem jediný, kdo s ní nechodil."

„Ale všude to psali. Prý je o tobě její poslední album," nechápavě nakrčím nos.

„Píšou toho spoustu. Mezi mnou a Taylor nic není a nikdy nebylo. Viděli nás spolu jednou na společném obědě, ale to byla čistě profesionální schůzka. Chtěla, abych hrál v jejím videoklipu."

„Takže mi chceš říct, že jsem měla sex s někým, kdo byl na obědě s Taylor Swift?" vytřeštím oči. Tenhle den snad nemůže být lepší. „Jaká je ve skutečnosti?"

„Vysoká," prohodí ledabyle.

Střelím po něm naštvaným pohledem. „Tak pardon, že jsem z toho trochu na větvi."

„V klidu, jen to dostaň ze systému," řekne a podívá se na hodiny na zdi. Smýknu pohledem stejným směrem. Právě mi začíná masáž, na kterou, jak to už vypadá, nejspíš nepůjdu. A zmeškala jsem snídani, což mi žaludek rád připomene hlasitým zakručením.

„Promiň, ještě jsem nejedla." Obličej zkrabatím do omluvného šklebu.

„Poprosím Dorothy, aby nám sem nechala něco poslat, než vymyslíme bojový plán." S těmi slovy otevře na škvírku dveře a tiše své přání přetlumočí ženě čekající na chodbě. Chtěli nám dopřát soukromí, ale nejspíš přes tenké zdi slyšela ona i bodyguard Derek každé naše slovo.

„Dorothy?" zopakuju.

„Moje publicistka," vysvětlí.

Doslova slyším, jak mi ze srdce padá gigantický šutr. „Do prdele, díky bohu, já si na chviličku myslela, že je to tvoje máma," ulevím si.

Jeremy se na mě podívá se směsicí pobavení a nepochopení ve tváři. „Proč by sis... Co... Proč bych sem tahal svou matku?"

Na to nemám odpověď. Místo toho se jen zasměju. Nervózně, možná malinko hystericky. Jsem jen ráda, že skoro-paní-Hartová je nakonec Dorothy-rozhodně-ne-Hartová.

A směju se celou dobu, než se vrátí Dorothy a za ní zaměstnanec hotelu s pojízdným vozíkem napěchovaným snídaňovými dobrotami. Ukloní se, jídlo nechá uprostřed místnosti, a beze slova odejde.

Když je někdo Jeremy Hart, asi je na takové výhody zvyklý, ale já, jakožto novopečená bokovka Jeremyho Harta (kruciprdel, já jsem bokovka Jeremyho Harta!!!), se ocitám ve světě, který je pro mě dosud neznámý.

„Co bude teď?" zeptám se.

„Teď se najíš, drahoušku," odpoví mi Dorothy. Začínám ji mít ráda. „A pak zkusíme vymyslet, jak z toho průseru pokud možno elegantně vybruslit."