Resort Grand Tropical ‎| ONC2024 ✓

19. Zasraný Elon

„Velké karamelové macchiato s kokosovým mlékem, vanilkovým sirupem bez cukru a extra shotem espressa!" zakřičím do pátečního rána a překvapím tak nejen sebe, ale i Jeremyho.

Za poslední tři dny jsme usínali a probouzeli se zásadně vedle sebe s nohama i rukama propletenýma. Už mi ani nevadí, že mi trčí ofina, i když rozcuchaná nevypadám ani napůl tak roztomile jako on. 

„Víš, že ty tvoje objednávky jsou den ode dne složitější?" Zamumlá a strništěm mě pohladí po tváři. Od té doby, co jsme se poznali, se neholil, takže jeho hladká brada je ta tam. Díky vousům ale vypadá snad ještě přitažlivěji. Trochu jako zazobaný dřevorubec, pokud vás takové typy berou. Já třeba zjistila, že mě nejspíš berou a hodně.

„Nemoc z povolání. Už zase si beru práci do postele, promiň," špitnu a překulím se k němu. „Ale ty koukám taky. Nějaké scénáře?" zamumlám, když rozlepím oči a načapám ho, jak kouká do displeje tabletu.

„Ne, harmonogram od Dorothy. Povedlo se jí protlačit mě do té talk show na náhradní termín."

„To je skvělé," řeknu vesele a natáhnu se pro polibek. Všimnu si, že Jeremy zrovna radostí do stropu neskáče. „Nebo to není skvělé?"

„Jak se to vezme. Je to dneska večer. Budu muset odletět už během dne."

Trochu naštvaně nakrčím nos. „Myslela jsem, že tu budeš do neděle jako já." Měli jsme mít ještě celé dva dny. Nemám radost z toho, že tenhle ráj na zemi má skončit o chvíli dřív. 

„To já si myslel taky. Ale jestli se chci dostat do vysílání ještě před premiérou, nemám na výběr."

„Zasraný Elon," ulevím si. Je to stejně všechno jeho chyba. Kdyby se vysral na ty svoje pitomý rakety, žádná změna harmonogramu by se nekonala. „Bude to tu bez tebe divné. Co si tady sama počnu, když mě nebude mít kdo zahřát?"

Nakloním se blíž k němu a políbím ho pod ucho, kde vím, že to má rád. Spokojeně zabručí.

„Venku je asi třicet stupňů, nejspíš neumrzneš. A určitě si nějakou zábavu najdeš," řekne.

„Je pravda, že už asi pět dní odkládám tu masáž," zamyslím se nahlas.

„Nebo bys mohla začít psát román," nadhodí Jeremy a já se na něj překvapeně podívám. On zvedne ruce, jako by se vzdával. „No co, říkala jsi, že jsi chtěla být spisovatelkou, ale všechno jsi zahodila po první kapitole. Za dva a půl dne sice nenapíšeš knihu, ale pár kapitol by z toho být mohlo, ne?"

Je hezké, že mi věří. Bohužel Jeremy netuší, že se umím soustředit zhruba jako muška octomilka a moje koncentrace stačí sotva na sepsání nákupního seznamu. Což je ten hlavní důvod, proč jsem nikdy nic kloudného nenapsala, i když pár celkem solidních nápadů se mi za život v hlavě objevilo. 

„Taky jsem docela dlouho zanedbávala Discovery channel," pronesu místo vyjmenovávání všech důvodů mé neexistující spisovatelské kariéry. „A taky tu mám Netflix."

„Prý je tam jeden docela fajn film o Achillovi," nadhodí Jeremy.

Rozhodnu se ho trochu poškádlit. „Hm, ten prý není vůbec špatný. Akorát ten herec v hlavní roli je trochu..."

„Trochu moc pohledný?"

„Nafoukaný!" rozesměju se. „Vsadím se, že jsi jeden z těch herců, co se rádi koukají na filmy, ve kterých hrají."

„Vinen," zazubí se. „Ale není to tím, že bych byl nějaký šílený egomaniak. Jen mám rád, když je za mnou vidět nějaká práce."

„To musí být moc fajn," zamumlám. Jediná práce, co je vidět za mnou, je vyčištěný kávovar a zametená podlaha. A abych byla upřímná, to druhé docela flákám. Stejně to další den ráno zákazníci zase zašlapou. „Taky si budu moct dneska večer pustit ten tvůj rozhovor," dodám.