Dva muži tmou se pohybují,
O správnosti cest pochybují,
ztraceni jsou v tom hustém lese.
kam je asi tma noci donese.
Tu pod nohama jim půda změkne,
nevypadá to vůbec pěkně.
Po pas jsou zapadlí ve vodě,
daleko mají k pohodě.
,,Měli bychom ty peníze odhodit,
mohlo by nás to odsud vysvobodit.
Ta tíha nás ke dnu jen tahá,"
řekne starší a po penězích sahá.
Druhý se na něj zklamaně podívá,
problémy s lhaním on občas mívá.
,,Asi jsem je ztratil ve městě,"
odpoví, strachy stáhne pěstě.
,,Tys je těm chudákům zas rozdal?
Proč jsem se tě hnedka nevzdal!"
vykřikne naštvaně na dobráka mužík,
za zády blyští se mu schovaný nožík.
Mladší si kapucu k bradě víc stáhne,
po laně u pasu odhodlaně sáhne.
Hbitě ho zahákne pro pomoc,
staršímu dá v záchraně přednost.
Starší se na půdě ocitne,
okamžitě ze strachu procitne.
Na nateženou ruku mladšího nekouká,
v tichosti se pro peníze na zemi souká.
,,Prosím, prosím, pomoc mi odsud,
tohle ti snad nedovolí osud.”
Starší se pod vousy usměje,
zmizí rychle, plný naděje.
Toho mladého nešiky se zbavil,
bude líp, jak již dříve pravil.
Nebude se muset dále dělit,
tohle musí každému sdělit.
ČTEŠ
Jezero
PoetryZakletá dívka v jezeře Každý den se s prádlem dře. Až jednoho dne jí život změní kolem jezera podivné dění. Chlapec je nešťastný zloděj, jiní se na něj zloběj, avšak za pomoci kašpara se o vysvobození stará. Prolomí kletbu letitou? Projde cestou...
