VIII.

20 11 2
                                    

Ve vězení šašek sedí,
skrze rty své verše cedí.
Křičí je k panu králi,
aby se ho rádci báli.

,,Králi můj milovaný,
stále jsem Vám oddaný.
Šašek jsem i zde v cele,
vše se mi v hlavě mele.

Pusťte mě o krok blíže,
každý už přece ví, že
rádcové nemehla jsou,
po Vašem trůnu prahnou.

Peníze pod polštáři,
pannu vedou k oltáři.
Ach, princezna líbezná,
prince vod ani nezná.

Vyslyšte moje rady,
jejich vláda má zlé vady,
chtějí jen Vaši moc
zdá se mi to trochu moc!"

JezeroKde žijí příběhy. Začni objevovat