Druhým dnem již sedí v cele
z posledního mladík mele.
Zítra bude vyslán k jezeru,
vysvobodit králi jeho dceru.
Ve vězení není sám,
co je ze života vysáván.
Sdílí celu s kašparem,
jehož rady přišly zmarem.
Král jeho rady neslyšel,
hlasu rádců zadobře vyšel.
Rádci ho za nos tahali
samotnému králi často lhali.
Šašek nesnášel ty dva zrádce,
co vydávali se za rádce.
Zlodějovi o princezně vyprávěl,
prozradil kdo tak kariéru stavěl.
Zrádní rádci krále zblbli,
kvůli nim poddaní schudli.
Pyšnou dceru králi vzali,
princi vody zaprodali.
Ona se však ohradila,
dílo rádců tím shodila,
oba zrádní rádci shodně,
odsouhlasili rozhodně.
Dají princezně řádnou lekci,
šašek říkal, že jsou to zmetci.
Král šaškovi nevěřil,
rádcům princeznu svěřil.
Ti zorganizovali ples,
princeznu spolkl hustý les.
Odmítla totiž pohledného prince,
panovníka pro vody a bažince.
Král od jejího zmizení chřadl,
zanevřel na každého kdo kradl.
Princ ukradl mu jedinou dceru,
zloděje vysílá napospas šeru.
Kašpar proto ve vězení sedí,
své rady stále skrz zuby cedí.
Zabaluje je do vtipných řečí,
rádce přivádí do chamtivých křečí.
Pochmurně sedí zloděj a šašek,
pojídají tiše syrový hrášek,
poslední jídlo před cestou zloděje,
co se to špatného dneska děje.
Rádci však neměli tušení,
že zloděj už o panně dobře ví.
Šaškovi tajemství prozradil,
ten mu za odměnu poradil.
,,Drž se hochu mimo les,
až tam, kde dřív jsi vstoupil tak vlez,
na rady rádců nepohlížej,
cestou lesem se neohlížej.”
,,Kouzlo v srdci schované,
pýchou dříve kované.
Nemluv s nikým jenom s ní,
často se ti pouze sní.”
ČTEŠ
Jezero
PoetryZakletá dívka v jezeře Každý den se s prádlem dře. Až jednoho dne jí život změní kolem jezera podivné dění. Chlapec je nešťastný zloděj, jiní se na něj zloběj, avšak za pomoci kašpara se o vysvobození stará. Prolomí kletbu letitou? Projde cestou...
