V noci se vydal do zahrad,
za znalost města byl teď rád.
Kradl v něm posledních pár let,
byl to jeho malý svět.
Když dříve žil poblíž vody,
mělo to mnohé výhody,
avšak za bandu zlodějí,
se mu na vsi smějí.
Nyní je konečně samotný,
sen se mu snad zhmotní.
Hned co princeznu zachrání,
ztroskotání života zabrání.
Do hostince půjde vařit,
bude se mu lépe dařit,
ve volné chvíli kovář bude,
třeba mu pak něco z peněz zbude.
Ve tmě se městem plíží,
jeho okamžik se blíží
stráže mění svoje místa,
růže je už skoro jistá.
Plný strachu, obavy,
nemyslí na oslavy.
Ruce do hlíny zanoří,
díru pod růží tvoří.
Čas rychle ubíhá mu,
on stále hloubí jámu,
najednou se zarazí,
na cosi prsty narazí.
Klíč zlatý drží v ruce,
jámu zahrabe prudce,
a bez většího rozmýšlení,
zmizí, dokud v zahradě nikdo není.
ČTEŠ
Jezero
PoetryZakletá dívka v jezeře Každý den se s prádlem dře. Až jednoho dne jí život změní kolem jezera podivné dění. Chlapec je nešťastný zloděj, jiní se na něj zloběj, avšak za pomoci kašpara se o vysvobození stará. Prolomí kletbu letitou? Projde cestou...
