Osud

1. Střetnutí světů

         Sedím v bohatě zdobené místnosti. Zlaté zdi, křišťálový lustr, drahý nábytek. I ta lampička je pro mě cenově nedostupná. Dveře se otevřou a dovnitř vejde postarší muž v kvalitním obleku. Postavím se. ,,Vy jste slečna Zoe?" promluví odměřeným tónem a já si strčím ruce do kapes. ,,Jo," přikývnu a odfouknu si z obličeje neposedný pramínek zrzavých vlasů.

,,Jmenuji se pan Rimrock, ode dneška budu váš zaměstnavatel. Ale nejste příliš mladá?" Usměju se. Je to tu zase.

,,Jo, ale jsem profík," pokrčím rameny a zhoupnu se na patách. Tváří se pochybovačně. ,,Budete chránit mého syna. Je ve vašem věku."

,,Před čím ho mám chránit?" 

,,Po mém a jeho životě usiluje spousta lidí. Chraňte ho před všemi hrozbami. Dave, pojď dovnitř."

     K nám se připojí o něco vyšší kluk než jsem já. Hnědé vlasy mu padají do obličeje a modré oči mu svítí nadšením. Má na sobě jeany a triko. Vypadá obyčejně. A nafoukaně.

,,Říkej mi pane Rimrocku," povýšeně se na mě usměje a já mu to oplatím. ,,Ale jistě, pane." Nesnáším ho. Určitě s ním nebudu vycházet. No co, je mi sedmnáct a jediné co umím, je bojovat a chránit. Byla jsem v armádě. Říkali mi génius.