Osud

8. Znovuzrození pocitu

     ,,Co?" vyjeknu zaraženě a on mi věnuje šibalský úsměv. Spát s ním? To snad nemyslí vážně. Dneska chrápal s Vanessou a já mu nehodlám poskytovat fanservis. 

,,Spát jako spát a ne spát jako sex," ujasní mi to, ale i tak na něj dál zírám jako na idiota. ,,Jsi moje ochranka ne? Tak mě chraň před samotou." Pořád na něj civím s pootevřenou pusou. ,,Ne," odmítnu to rázně a on mě povalí na zem. Začíná se stávat zvykem, že mě všichni povalují na zem.

,,Prosím," zašeptá s téměř hmatatelnou naléhavostí. ,,Nechci spát někde, kde si chrápal s Vanessou," zaprskám trochu podrážděně. ,,Postel je převlečená. No tak. Já tě o to prosím. Zoe," moje jméno vysloví s takovou něžností. Polknu. ,,Fajn, ale nic se nestane. Zůstaneš na svojí půlce a mě se ani nedotkneš," varuju ho a on mě pustí. Dárky od něho schová do skříně a protáhne se. ,,Fajn, já se skočím umýt a podíváme se na nějaký film?" navrhne s úsměvem a já si vzdychnu. ,,Klidně a dělej. Chci jít taky," zatímco se koupe, já si do pokoje skočím pro pyžamu a náhradní oblečení. 

     Když vyleze ze sprchy, už sedím na jeho posteli a koukám se z okna. Vyjde jenom v trenkách. Opět. Zrudnu. On přejde k oknům a zatáhne závěsy. ,,Aby sem nikdo nečuměl," vysvětlí se smíchem a já se zamknu v koupelně. Vlezu si do sprchy a pustím na sebe vodu. Nechávám kapky vody bičovat mé nahé tělo. Přemýšlím. Je to komplikované. Znám ho jen chvilku a už je schopný mi rozbušit srdce. Tyhle emoce jsem už jednou cítila. Bylo mi sedm let. A jemu bylo deset. Byl úžasný, pozorný a milý. Pomáhal mi, držel mě za ruku, objímal mě. Milovala jsem ho. Možná si říkáte, byla jsem malá, nemohla jsem cítit lásku. Ale cítila.Srdce mi bušilo tak hlasitě, že jsem se bála, že ho uslyší. Třásla jsem se kdykoliv jsem zaslechla jeho hlas. Bylo mi do breku, když se bavil s jinou holkou. Rudla jsem při jeho pohledu a cítila motýlky v podbřišku. A pak jsem s ním utekla. Rodiče jsem nikdy nepoznala a vyrůstala jsem v děcáku, kde se se mnou nikdo nebavil. Utekla jsem s ním. První měsíce byly krásné. A pak se to zvrhlo. Udělal si ze mě otrokyni. Sice mě líbal a měl se mnou poměr, ale nemiloval mě. A já ho postupem času začala nenávidět. Cvičil mě společně s dalšími dětmi. Udělal z nás profesionální vrahy. Měla jsem sestru. Držel ji jako rukojmí. Když mi bylo patnáct, zabil ji. A já ho přeprala a zabila. Tedy, myslela jsem si to. 

    Vylezu ze sprchy a až teď si uvědomím, že jsem si zapomněla pyžamo. Zkusím zavolat na Daveho. Neslyší mě. Televize vyřvává až sem. Omotám kolem sebe osušku a vyjdu ven. 

Zůstane na mě koukat. Zorničky má rozšířené a jeho líce jsou červené. Zvedne se a vypne televizi. Nemůže ze mě spustit oči. ,,Zapomněla jsem si oblečení," špitnu v rozpacích a on přikývne jako ve snu. Znovu si sedne. Omylem si sedne na ovladač a televize se zapne. Jak se leknu, zapomenu si držet ručník a ten spadne na zem. Já koukám na Daveho a on na mě. Zaječím, svezu se na zem a sednu si k němu zády. Hodí přese mě deku i s pyžamem. Vděčně se na něj podívám. Obrátí se ke mě zády. ,,Obleč se, nedívám se," nelže. 

     ,,Už jsem," řeknu, když mám na sobě jeho oblečení, které mi minule půjčil. ,,Nevadí? Dobře se mi v něm spí," jo, protože voní po tobě. Usínám obklopena tvojí vůní a s myšlenkou na tebe. Překvapeně zamrká. Pořád se červená. Odvrátí ode mě zrak a podrbe se na zátylku. ,,Ne, nech si ho. Vypadáš v něm roztomile," prohlásí a já zrudnu. Podívám se rozpačitě na televizi. Oba dva se stydíme. Super situace. 

,,Jo a služka nám sem přinesla večeři," ukáže na tác plný dobrot. Zakručí mi v břiše. ,,Mám hlad," poznamenám se smíchem. On se ke mě přidá. ,,Jo, pěkně mi vyhládlo. Tak si lehneme? Můžeme jíst k filmu. Vybral jsem Harryho Pottera jedničku, neva?"

,,Co to je?" nechápavě nakrčím nos a lehnu si. ,,Ty to neznáš? Je to legenda!" vykřikne šokovaně. ,,Promiň, do patnácti jsem byla držena v poušti a pak jsem nastoupila do armády. Neměla jsem čas sledovat filmy," pokrčím rameny a on to zapne. Společně ujídáme večeři a sledujeme film. Je to super! 

     ,,Máš i pokračování? Nedokážu uvěřit, že někdo dokázal stvořit něco tak mystického a legendárního!" vykřiknu nedočkavě. Harry Potter mě naprosto uchvátil. 

,,Jo, je sedm dílů. Sedmý se dělí na dvě poloviny. Mám i Harryho Pottera jako knihy. Knihy jsou ještě lepší!"

A tak celou noc trávíme sledováním Harryho Pottera. Jdeme spát až k ránu. I když vím, co jsem předtím řekla, neohlídám se a přitulím se k němu. Položím si hlavu na jeho hruď a usínám za poslechu jeho zrychleného tlukotu srdce. Vypadá to, že je stejně nervózní jako já. Oba dva usneme s úsměvem. Myslím, že se ve mě znovuzrodil ten ztracený cit. Láska.