BAD BOY? (Yaoi)

10. kapitola

Na obrázku Yuzo

Z temného místa jsem se ocitl v ozářené místnosti. Jako by to byl pravý opak toho, kde jsem našel mé druhé já. Je tohle snad ještě nějaké mé třetí já?

Ne. Vůně desinfekce, to je ono... nemocnice. Otočil jsem se na doprava, leželi tam další tři pacienti. Položil jsem se zpět na záda a tupě zíral do stropu. Nesnáším nemocnice. Kdysi jsem si jako malý rozřízl ruku od zápěstí až po loket a ten doktor mi tam nalil jakousi kurdskou tekutinu, která štípala jak nic a já řval přes celou ordinaci. Samozřejmě mi všichni říkali, že to neštípe, ale já stále křičel a můj otec už to nevydržel. Vlepil mi takovou facku, až jsem měl pocit, že moje hlava skončí na zemi. Jenže pak přišlo na řadu šití, ne, neobtěžoval se mi tu ruku umrtvit, ale rovnou šil. Od toho dne nesnáším nemocnice, no spíš ty doktory.

Nevím sice, co mi je, ale rozhodně tu nehodlám čekat na doktora, abych se dozvěděl, že mi nakonec bude pitvat mozek nebo řekne, jakej sem debil a začne mi dávat své drastické medicínky. Ne, na to opravdu čekat nebudu, stačí mi pohled na ty tři polomrtvou nadopovaný jakýmsi lékařským kokainem vedle mě.

Opatrně jsem se posadil, abych nevzbudil ty zombíky vedle mě. Z ruky jsem si vyndal kanilu a odpojil ty další pí**viny z ruky. Seskočil jsem z postale a doskočil holýma nohama na studenou nemocniční podlahu. Doploužil jsem se ke dveřím, pootevřel jsem je a... Tak to ne, tudy nejdu. Na chodbě stál sbor doktorů a kolem nich poskakovaly sestřičky jako nafetovaný vaverky.

Přešel jsem přes celou místnost až k oknu. No ty vole, kde to sem? Vím, že v nemocnici, ale kde? Je to nějaká nemocnice s divnou střechou a hned naproti mému oknu je dům. Dalo by se tam přeskočit, je tak blízko a má rovnou střechu...

Už už jsem se vykláněl z okna, když tu mi, při otevření okna, jemný vánek zafoukal pod košili-

Já mám holou prdel! Podíval jsem se na sebe, tak to ne. Vyházel jsem všechny skříně a našel své oblečení. Bleskurychle jsem se převlíkl, tak jako nikdy, téměř jako superman.

Několika hbitými pohyby jsem se přehoupl na střech druhé budovy. Ještě jsem se naklonil zpět, abych zavřel okno a už jsem zvesela běžel do víru velkoměsta.

Domky se postupně snižovaly, takže jsem přeskákal až na dvoupatrový domek. Seskočil jsem jim na balkonek, no málem jsem ho minul, ale to je jen drobnost. Uslyšel jsem několik vzdechů.

Nedalo mi to, nakouknul jsem do tmavé místnosti. Zahlédl jsem dvě siluety, bylo mi jasné, co dělají. Chvíli jsem je pozoroval, až do doby, kdy mě jedna silueta zpozorovala. Několika pohyby se dostal k balkonu, sotva jsem se stihl sesbírat. Balkonové dveře se rozvalily jako nic. Zíral jsem na polonahého kluka s ručníkem kolem pasu a zjevně s erekcí. Kolik kurva měří? Je snad nějaká žirafa? Asi jsem se zamiloval... je úplně božííí :3.

Podél obličeje se mu táhly delší havraní vlasy, jedno oko červené a druhé modré, nádherné tělo a... dobře, přiznávám, asi budu gay.

Postavil jsem se, sklonil jsem se a omlouval se. Rozzuřený mladík se na mě vyčítavě podíval a na chvíli se zarazil. Využil jsem situace, vyhoupl jsem se na okraj balkonu a chystal jsem se seskočit. Odrazím se a ... chňapl mě za kapuci a vytáhl spět.

,,Seš snad magor?! Chceš, aby z tebe byla palačinka?!"

,,Ne, já jen... odcházím?"

,,Ty blbče!"

Stále mě držel za kapuci, odtáhl mě skrz pokoj s rozdělanou kundičkou až na chodbu. Přitiskl mě na stěnu a do očí mi vážně řekl:,,Tak hele ty malej úchyláku, za prvý, jak si se sem kurva dostal? Za druhý proč chceš spáchat sebevraždu? A za třetí, to se ti to kurva líbí, pozorovat takhle lidi?"

Nevím co mu na to mám odpovědět, ale když jsem se na něj znovu podíval musel jsem se začít smát na celý kolo. Nemůže na mě mluvit vážně, když má vztyčenou věž, to po mě kurva nechtějte.

Nasraně se na mě podíval a vykopl mě na ulici.

~sd