BAD BOY? (Yaoi)

18. kapitola

Čaute :D Pomalu si předpřipravuju další kapči, abych mohla přidávat častěji. XD Tak snad se bude líbit :P

,,Yuzo! Yuzo!" slyšel jsem, jak na mě Nao z dálky volá, ale nezastavoval jsem, naopak jsem zrychlil.

,,Yuzo! Yuzo počkej!"

Co mu zase je? Proč na mě nepočká? Vždyť nikam nespěchá, když už je konec školy. Teď mě naštval. Natáhl jsem krok a po chvíli běhu jsem mu byl v patách. Ghhh, tak ty chceš, abych zabojoval, jo, šibalsky jsem se pousmál.

Ohlédl jsem se přes rameno a tam spatřil to zvíře, co se děsivou rychlostí přibližovalo ke mně. V duchu jsem začal brečet... pane bože, ještě nechci umřít (;_;)

Začal jsem co nejrychleji utíkat. Proplétal jsem se mezi davem lidí, přebíhal přechody, až... jsem skončil ve slepé uličce :C Jsem mrtvý.

Konečně jsem ho dostal. Pomaličku jsem se k němu připlížil a ruce přitiskl na zeď kolem něj.

,,Proč mi utíkáš? Ty si mě neslyšel?"

,,Ne." Nelži mi.

,,Neslyšel, neviděl, nevěděl sem o tobě a ani teď nevím." Odsekl naštvaně. Snažil se mi proklouznout, ale já jsem ho chytil a přitiskl ho čelem ke zdi.

,,Řekni mi to."

,,Ne."

Teď mě teda fakt začíná štvát. Chytil jsem mu obě ruce nad hlavu a druhou mu zajel do kalhot.

,,Co-Co to děláš?" začal sebou házet a vzpírat se, ovšem... takový maličký prcek mě teda fakt nepřepere.

Stáhl jsem si pásek a svázal mu jím ruce za záda. Pomalu jsem mu rozepnul pásek a nechal spadnout kalhoty.

Začal jsem mu hladit jeho bouličku v trenkách, kterou jsem několikrát olízl. Pak jsem přesunul ruce na jeho prdelku a pevně jí zmáčknul. Chvíli jsem si s ní hrál, různě jí hladil a mačkal.

,,Takže?" poslední šance. Ouč, asi mám taky malý problém v kalhotách. Vidět ho takhle... to mě opravdu rajcuje.

,,Nao! Prosím přestaň, já..."

,,Řekni mi to."

,,Štveš mě." Překvapeně jsem vykulil oči.

,,Naštval si mě, když si řekl... no... tam to... ve třídě... nechci, aby to všichni věděli a..." zhluboka jsem zalapal po dechu, když přejel prsty špičku penisu.

,,Tak proto..." zapřemýšlel. ,,Ale... takhle to nemůžeme nechat." Olízl si rty a pomalu mi ho začal kouřit.

,,Nao, prosím přestaň. Prosím!"

,,Ah," zavzdychal jsem, když do mě vnikl dvěma prsty.

Pomalu jimi ve mně začal pohybovat. Dlouho jsem už to nevydržel a udělal se mu do pusy.

Jakmile mi rozvázal ruce, vrazil jsem mu do toho jeho úsměvu pěknou facku.

Čuměl sem na něj, jako vyvoranej vorvaň a nechápal, proč mě uhodil. ,,Yuzo... proč si-"

,,Ne, ty na mě už nemluv! Nechci tě už nikdy vidět! Pořád mě chceš jenom ojet nebo něco podobnýho! Vůbec nebereš ohledy na moje city! Nesnáším tě!" Do očí se mi hrnuly slzy, ale byl jsem ještě na tolik při smyslech, abych odešel po svých.

Seděl jsem v té bezedné uličce a nechápal, co se to právě stalo. Ano, chci s ním mít sex, chci ho ošahávat a dělat s ním různý perverzní věci, ale... mám ho moc rád a nechtěl jsem mu ublížit. Vždyť... vypadal spokojeně, tak proč?

Chvíli jsem tam ještě seděl a přemýšlel, co jsem udělal špatně. Nakonec jsem se rozhodl, že bude lepší jít na ubytovnu a počkat tam na něj, aby sme si o tom mohli promluvit.

Nesnáším ho. Nechci ho už nikdy vidět. Grrrr!

Ale... to nebylo všechno. Za mnou se oběvila drobná brunetka, která na mě začala mluvit:,,Takže je z něj bisexuál, jo? Hmmm zajímavé. Víš, takhle to končí vždycky."

Otočil jsem se a nechápavě jsem se jí zeptal:,,O čem to mluvíš? A, kdo vlastně jsi?"

,,Ah, promiň... jméno ti asi nic neřekne, ale... jsem jeho bejvalka a... taky ,,kamarádka" ze školy. Víš, on není typ, který je na dlouhodobé vztahy. Chodila jsem s ním, ale po tom, co jsme se spolu vyspali, chtěl to pořád, a když jsem mu to nedala, odkopl mě."

,,Lžeš, on není takový." Ani nevím, proč ho bráním, ale nehodlám věřit nějaké pochybné existenci, co vypadá jako děvka a jen tak se tu zjeví.

,,Jak chceš, ale znám i pár dalších, co to můžou potvrdit. Jen jsem nechtěla, abys skončil jako jeho odkopnutá hračka."

,,P-Počkej, co tím chceš jako říct? Tak mi řekni, proč bych ti měl věřit?" no, to jsem zvědav co vymyslíš. ,,Hlavně, když jsi děvka." Špitnul jsem téměř neslyšně.

,,Jo jsem a hádej, díky komu. Ale... možná bych věděla, kde můžeš najít svou pravou lásku. Nevím, jak si získat tvou důvěru, ale... pokud chceš být někým doopravdy milován, tak mi zavolej na tohle číslo." Podala mi nějakou podivnou vizitku a zmizela.

Kde sakra je? Už bude skoro večer a on ještě trajdá někde po ulicích. Mohlo se mu něco stát? Co když ho přepadli. Nervózně jsem pochodoval po pokoji. Nakonec jsem se rozhodl, že ho půjdu hledat. Vzal jsem si kabát a otevřel dveře.

Překvapeně jsem se na něj podíval, ale pak jsem kolem něj jen tak prošel, jako by tam nebyl.

,,Yuzo, kde jsi byl? Měl jsem tebe hrozný strach." Mlčel. Chytil jsem ho za ruku a přitiskl ke stěně. Zase se mě jenom snaží ignorovat. Už mě tím fakt štve.

Znechuceně jsem se na něj podíval a bezcitně odpověděl:,,Co je ti po tom? Měl jsi strach? O co, o mě, nebo spíš o mojí prdel? A teď... teď mě zase chceš ojet?"

,,Co je to s tebou?" to bych mu přece neudělal. Nechápu jeho chování, něco se muselo stát. ,,Co se stalo? Yuzo, já bych přece-"

,,Co se stalo?! To snad nemyslíš vážně! Chceš to vědět?! Tak jo! Stalo se to, že sem tě potkal!" nevím, čemu z toho mám věřit, ale jedno vím určitě, on ke mně není upřímný. Neřekl mi, proč po mě vyjel, proč mě chce, když do teď byl jenom s prsatejma holkama. Nesvěřil se mi s ničím ze svého života... vlastně, když nad tím přemýšlím, nic o něm nevím a on o mě.

,,Yuzo, prosím, nechovej se jako-"

,,Jako co?! Co když se tak chovám normálně?! Nic o mě nevíš! A ani já o tobě... Tohle nikam nevede, měli bychom toho nechat."

,,Proč?! Yuzo, co se to s tebou děje!"

,,Jdu spát, není mi dobře. Prosím, respektuj alespoň tuhle věc."

,,AAAAAAAAA! Bože to je děš! Jak chceš, nebudu naší nafoukanou princezničku otravovat!" Myslím, že mi vybouchne hlava. On mluví o citech a přitom mi trhá srdce na kousky. Určitě se muselo něco stát, takhle by se přece jen nemohl chovat jen kvůli tomu, co jsem udělal v té uličce. Nechci ho ztratit. Ne teď, když jsem si uvědomil, že bez něj nemůžu žít.

Převlékl jsem se do pyžama a zabubal se do peřin. Otočil jsem se ke zdi a pevně ji stisknul. Okamžitě se mi do očí začaly valit slzy, kdyby jen věděl.... Jak moc ho miluju. Kvůli němu už nedokážu v jeho přítomnosti přemýšlet a když mi není po boku, stejně myslím jen na něj. Asi... bez něj nedokážu žít.

L