21. kapitola

2.3K 204 7
                                    

Čauky :D další kratší kapča je zde, tak doufám, že se pokračování vyhroceného dne bude líbit :)

Probudil jsem se Naovi v náruči, celý svázaný a na budíku bylo 7:45.

,,Hej, pusť mě! Pusť mě! Rozvaž to!" začal jsem na něj křičet.

,,Um... jsi to ty?"

,,Jasně, že jsem, ty dutá hlavo!" řval jsem na něj. Chtěl jsem se otočit na druhou stranu, ale při tomto pokusu, jsem syknul bolestí.

,,Opatrně." Řekl starostlivě.

,,Proč?"

,,Co?"

,,Proč mě bolí prdel? Co si mi udělal?" naštvaně jsem se hryznul do spodního rtu.

Opatrně jsem se ho zeptal:,,Ty... si nepamatuješ, co se včera stalo?" Zmateně se na mě podíval. A pak...

Začal brečet. Myslím, že se mu to vybavilo.Pevně jsem ho obejmul a šeptal mu do ucha:,,Ššššš, jsem tady. Neboj se, jsem tady a už nedopustím, aby ti to kdokoli udělal znova." Vtiskl jsem mu pusu do jeho rudě zbarvených vlásky a dál ho konejšil.

Rozvázal jsem mu ruce i nohy a dodal:,,Neboj, ani..." říká se mi to hrozně těžko, protože ho mám hrozně rád, ale po tom všem, to bude, myslím nejlepší:,,...ani já ti nic neudělám. Měl jsi pravdu, neměly bychom.... být... spol... spo." Nakonci se mi tak klepal hlas, že jsem to nemohl ani doříc, jak mi to rvalo srdce.

,,Ty idiote! Ty kreténe! Baka!" začal na mě křičet a já ani netuším, za co jsem si to zasloužil.

Zlostně jsem ho začal mlátit pěstmi do hrudi. Nebránil se, jen se nechal mlátit a tupě na mě civěl.

,,Yuzo, co se děje?" proč se musí ptát tak nevinně. Teď se cítím, jako bych za to všechno mohl jenom já.

,,Idiote! Za všechno můžeš ty!"

,,Já vím." Špitnul.

,,Cože? To mi na to nic neřekneš? Nechce... ani trochu..." začal jsem ještě víc brečet.

,,Tak jestli jsi to do teď nepochopil, tak ti teď říkám, že TĚ MILUJU a jestli kvůli včerejšku...kvůli...semnou nechceš být, tak měla pravdu a nestojíš za nic!" nemohl jsem ani dýchat, jak jsem křičel nahlas.

,,Co? Co si právě říkal?"

,,Že, jestli mě chceš jenom vojet a pak odkopnout, jako tu haldu tvejch bejvalek, tak ti zaručuju, že se tvoje nádobíčko, nedožije zítřka!" začal se hlasitě smát.

,,T-Ty mě miluješ." Špitl a políbil mě. ,,Nikdy bych tě neopustil. Neumím si život bez tebe představit."

,,Co?" slyšel jsem, jak mu hlasitě bije srdce, nelže, věřím mu.

,,M-miluju tě." Zopakoval jsem.

,,Chceš se vykoupat?"

,,Cože?"

,,No, víš... já sem tě nekoupal a... i když to bylo... s..." jak mu to mám říct, aby nezačal jančit, kvůli včerejšímu večeru.

,,Hmmm, ale jen, když půjdeš se mnou." Pousmál se.

,,Jak chceš, ale... nezaručuju ti, že tě pak nebude něco tlačit do prdelky."

,,J-Já... chci... aby jsme to dělali!" vychrlil ze sebe. Druhý největší šok večera, on sám od sebe, chce mít se mnou sex?

,,Em... jsi si jistý, že to z tebe nemluví ta droga, že?"

Podíval se na mě a pak mě začal vášnivě líbat. Mezi polibky špitl:,,Jsem si jistý. Jen..." zase celý zrudnu, až za ušima. Tak si říkám, že to je asi poprvé a naposledy, co si o to sám řekne.

,,... chci smazat ty hnusné vzpomínky na včerejšek a...nahradit je těma s tebou."


BAD BOY? (Yaoi)Kde žijí příběhy. Začni objevovat