BAD BOY? (Yaoi)

22. kapitola

Zdravím všechny čtenáře :D Máme tu další kapču... no a... chtěla jsem jí dávat teda později, ale... bude kratší :P Tak si to užijte XD

,,Ne." Tiše jsem procedil skrze zuby.

,,P-Proč?" vzhlédl ke mně s ublíženým výrazem.

,,Já chápu, že... to není lehké, ale... no, ne že bych nechtěl, jen... přijde mi to brzo."

,,Brzo? Není to poprvé, co t-"

,,Na tom nezáleží. Chci jen říct, že to, co jsi prožil, by jsi neměl hned druhý den dělat se mnou."

Rozbrečel jsem se. ,,A-Ale já tě mám r-r-rád." Vykoktal jsem.

,,Právě proto." Odvětil chladně.

Brečel jsem o to víc. Otočil jsem se a běžel do koupelny, kde jsem se chtěl zamknout, jenže Nao mě doběhl.

,,Proč přede mnou utíkáš??!"

,,Ty si řekl, že ne! A..." kousl jsem se do spodního rtu.

,,To to až tak moc chceš? Vážně? Jsi teď jako závislý nebo co?!" začal jsem na něj křičet, i když vím, že to asi nebyl nejlepší nápad. Jenže, když mě chytne nerv, tak se nedokážu ovládat.

Mlčky mě pozoroval a svíral si lem trička.

,,Ok, jak si pán přeje." Štěknul jsem po něm znechuceně.

Otočil jsem ho ke mně zády a tím ho natiskl na stěnu. Rukou jsem mu zajel pod triko a následně ho z něj jedním pohybem serval. Mezi nohy jsem mu vrazil svou a trochu tvrdě mu ji natisknul na citlivé místo. Okamžitě zavzdychal. Chtěl si zakrýt ústa, což by mě nehorázně vytočilo, proto jsem mu ruce svázal za záda.

Rukou jsem mu dravě zajel do kalhot a přes trenky mu přejel bouličku. Pomalu jsem mu slíbával krk, jenže... to mi nestačilo. Věnoval jsem mu několik kousanců, které se barvily do ruda a z některých i tekla krev. Nezastavilo mě to, naopak, chtěl jsem víc.

Několikrát bolestivě zaskučel:,,Auu! Nao! To bolí! Opravdu, nech toho!"

Nereagoval jsem, místo toho jsem nechal jeho kalhoty, aby spadly na zem. Nedokážu to popsat, ale děsně mě na něm všechno rajcovalo a hlavně, když vzdychal a křičel.

Prsty jsem mu přejel po páteři a lehce se pousmál. Přes trenky jsem mu začal objíždět tu roztomilou dírku a pomalu do ní vsunovat prst.

,,Agggh, co to (ahh) děláš? Ahhhh, já mám (ah agghh) ještě-"

,,Já vím. Ale... nevzpomínám si, že by ti někdo dovolil mluvit." Praštil jsem ho několikrát přes prdelku.

,,To bolí! To bolí! Přestaň!" vyjekl.

,,Ne, jsi moje děvka, rozumíš?" přitiskl jsem ho na zeď a několikrát mu to agresivně zašeptal do ucha.

,,N-N-" chtěl protestovat.

,,CO? Nerozumíš na tom něčemu? Myslím, že tvoje holčičí nadržená díra už čeká."

Přidal jsem další dva prsty.

Nějak se mu podařilo otočit čelem ke mně. V očích měl nespočet slz a z tváře šla vyčíst ta neskutečná bolest, co cítil. Vyděsilo mě to.

Dal jsem si ruku na pusu. Uvědomil jsem si, že nejsem naštvaný na něj, ale na ně. Chtěl jsem je zničit, zabít je a... místo toho, jsem ubližoval jen jemu.

Bylo mi ho tolik líto, až se mi do očí hrnuly slzy. Naštěstí jsem je dokázal udržet. Jenže... nedokážu mu nic říct. Nedokážu se mu omluvit. Je mi ze mě zle.

Okamžitě jsem ho rozvázal. Promnul si bolavé zápěstí a chystal se něco říct. Nedokážu to slyšet.

Ustoupil jsem o několik kroků zpět a svěsil hlavu. Neslyšně jsem špitnul:,,Promiň, je mi to líto. Nechtěl jsem ti ublížit, jen... jen..." kurva, proč kvůli tomu musím bulet.

Bleskurychle jsem se otočil a doslova zdrhnul.

k)T3B}