Tebe Pansy

11. kapitola

Harry přistoupil k baru kavárny. Pansy měla kruhy pod očima a Harry si přiznal, že jí moc vyspat nenechal.

,,Zvládáš to?''

Pansy se na něj zadívala jako na blázna. „Těším se na to, až skončím do postele. Práce je nutné zlo."

Vzal si od ní kávu. „Musím se vrátit do kanceláře. Drž se, princezno." Usmál se na ní a políbil ji na čelo před zraky všech přítomných čarodějů.

V kanceláři očima propaloval složku na stole. „Tak co?" Zeptal se Susan, když vešla dovnitř.

„Zatím nic." Zavrtěla hlavou. „Po Černovlásce žádné stopy."

,,Sakra.'' Oddychl si. ,,Susan, jdu za Ronem. Kdyby cokoli, pošli pro mě.'' Oblékal se do kabátu.

,,Jasně šéfe.''

Obchod Kouzelnických kejklí oplýval radostnou atmosférou, ostatně jako vždycky. Prodavači ho pustili do zadní části obchodu, kde měl Ron kancelář a byl mile překvapen, když uslyšel Huga a Hermiony smích. 

Úsměv mu zmrzl na rtech, když v místnosti spatřil Ginny.

„Ginny? Nemáš být někde ve Skotsku?"

Ginny vzhlédla a usmála se. „Vzala jsem si na pár dní volno.''

,,Přepadli mě tady.'' Rozhodil ruce Ron.

,,Ahoj Harry.'' Hermiona ho políbila na tvář a malý Hugo, kterého držela v náručí se k němu natahoval. Huga si přebral a pohladil ho po vláskách.

Ginny se zvedla a natáhla prst ke tváři synovce, který se od ní odvrátil. „Ale no tak, Hugo. Teta Ginny tě nekousne. Už jsme se viděli."

Hugo, který se držel Harryho, jen zabořil hlavu do jeho ramene a odmítal se na Ginny podívat.

„Neber to vážně. Hugo se někdy stydí, zvlášť když někoho moc nezná." Řekla Hermiona.

„No..." Začal Ron, ale přísný pohled Hermiony ho zastavil. ,,Nenašli jste stopy, co?'' Změnil téma.

,,Ta Černovláska musí být pěkně mazaná.'' Podotkla Hermiona.

,,Parkinsonová?'' Řekla posměšně Ginny.

„To nemá s Pansy nic společného." Řekl Harry.

„Měl by jsi být opatrnější.'' Ginny si zkřížila ruce na prsou. „Teď to nemyslím zle, jenom mám starost a oprávněnou.''

,,Ginny-'' Hermionin tón byl přísný.

„Ne, Hermiono, vím že to ode mě může znít jako žárlivost, ale něco na tom nesedí. Všichni víme jaký má názor na mudly. Ve škole veřejně prohlašovala, že jsi šmejdka a přidala se na stranu Voldemorta. Je v pořádku zvážit jestli v tom masakru nemá prsty.'' 

„To by stačilo.'' Řekla Hermiona. Vzala si Huga a pokynula Ginny k odchodu. ,,Půjdeme. Kluci si musí promluvit.''

Ginny si přehodila vlasy přes rameno, omluvně se na Harryho podívala a vyšla ven.

Ron si odkašlal a Harry nesouhlasně zavrtěl hlavou.

,,Fajn.'' Ron se opřel o stůl a vytáhl ze šuplíku dvě piva. Jedno podal Harrymu a druhé si otevřel. „Neměl jsem se před holkama o tom případu zmiňovat. Sorry, kámo.''

Tohle jeho nejlepší kámoš posral. 

,,Takže, co se děje?" Ptal se zvědavě Ron.

,,Identifikovali jsme těla objetí. Byli mezi nimi i děti.''

,,Do prdele.''

,,V nikom nezbyla ani kapka krve.'' Harry se ostře nadechl. ,,Máme několik hypotéz, rozpoznali jsme prastarou černou magii. Nesedí mi to na vraždy ze msty, spíš to sedí na-''

,,Rituál.'' Řekl zničehonic Ron. ,,Obětovali je. Máš někoho, kdo se v tom vyzná?''

,,Někoho nám posílají z Ameriky.''

Ron se zamyslel. „Co tím chtěli získat?"

,,Něco co vyžaduje hodně obětí. A hodně krve.''

„Zatraceně." Zamumlal Ron.

Harry se natáhl do postele k Pansy a pohladil jí po vlasech. Chvíli sledoval jak klidně spí a pak se vydal se do malé koupelny. Svlékl se a vstoupil pod sprchu. 

U sebe doma přestal trávit čas a těsnal se s Pansy v jejím malém bytě. V bytě s jednou židlí u malého jídelního stolu. Nechal na sebe stékat proud vody a hrál si s myšlenkou, jaké by to bylo, mít Pansy ve svém velkém domě na Grimmauldově náměstí. Osušil se, vzal si čisté prádlo a ze zrcadlové skříňky lektvar bezesného spánku, který zaháněl jeho noční můry. Tentokrát ho ale vrátil zpátky a šel si lehnout k Pansy. 

Přitiskl se k ní zezadu, položil jí ruku kolem pasu a zhluboka se nadechl její vůně. 

Jó to by šlo. 

Tohle mu pomůže víc než lektvar.

-------

„Zase na mě zíráš?" Zamumlala ospale, aniž by otevřela oči.

Přejel jí prsty po paži. „Nemůžu si pomoct."

Otočil se na záda a ona se líně přetočila tak, že ležela půlkou těla na něm. Tak jako každé ráno se vzájemně dotýkali a mazlili.

,,Ještě.'' Prosila, když přestal.

Harry měl zavřené oči a zasmál se. ,,Když nepřestanu, přijdeme pozdě.''

Pevně ho objala a dala mu pusu na tvář, nos, klíční kost a pak ho začala pusinkovat zběsile po obličeji. 

Skoro se rozmyslel, ale Pansy se protáhla. ,,Nemůžu si dovolit přijít pozdě.'' A vyskočila z postele.

Stačily dva kroky a zmizela v koupelně. 

Harry zamířil do kuchyně, mávl hůlkou, aby měla Pansy připravenou horkou vodu na čaj a otevřel ledničku. Vytáhl připravené tousty ke snídani, které bude stačit kouzlem opéct.

Později si Pansy hůlkou sušila vlasy a vybírala si ze skříně oblečení, zatímco si Harry holil tvář před zrcadlem v koupelně.

„Ta modrá kravata ti sluší víc." Poznamenala Pansy, když si do ruky bral vínovou kravatu a vzala talíř toustů, které odnesla k malému gauči. Její drahocenné látky se váleli všude možně a Harry jich pár odložil na jiné místo, aby si mohl sednout.

Po rychlé snídani zamířili ke dveřím. Harry si upravil modrou kravatu, zatímco se Pansy prohlížela v zrcadle. 

V ruku v ruce vyrazili do chladnějšího ranního počasí.

Na ministerstvu si Harry k sobě Pansy přivinul.

„Už aby byl čas oběda.'' Řekla Pansy mezi polibky. ,,Zkusíme dneska tu Italskou restauraci?''

,,Cokoli budeš chtít.''

,,Uvidíme se za chvíli?''

,,Jo.'' Samozřejmě, že si zajde pro kávu.

Věnoval jí poslední polibek a chystal se s ní vydat k výtahu.

Pansy ho zadržela. „Počkej." Vypadala nervózně a kousala si dolní ret. ,,Jen ti chci říct že... mám pocit, že jsi ten nejlepší začátek dne.''