Tebe Pansy

15. kapitola

Mlha se pomalu ztrácela a odhalovala hrůzostrašný obraz mrtvých zohavených těl ležících na zemi. Srdce mu bilo zběsile, jako by chtělo vyskočit z hrudi. V šoku se zarazil, když si všiml malého dítěte bezvládně ležícího na zemi. Cítil náhlý chlad, který se mu vkrádal pod kůži a podíval se za sebe. Mlha za ním začala nabírat tvar postavy s černými vlasy. Její obličej byl skrytý v šedé mlze, jako by ho něco pohlcovalo. Zatímco mlha formovala ženskou postavu, kterou moc dobře znal, jeho prsty zoufale prohledávaly kapsy, hledajíc svou hůlku, která byla jeho nadějí.

,,Harry!''
Trhl sebou a otevřel oči. Pansy se nad ním skláněla a hladila mu zpocené čelo.
,,Jsi v pořádku?''
,,Jo. Jen noční můra.''
,,Ta s Dolohovem?''
,,Hmm....Kolik je hodin?''
,,Něco kolem pátý.''
Oddechl si. ,,Sakra....Nelekla ses?''
,,Ne.''
Projel si rukou vlasy. ,,Sakra.''
Pansy se pomalu obkročmo na něj posadila. Se zdviženým obočím se na ní podíval a rukama zároveň zmáčkl její stehna. Jednu ruku sunul nahoru k jejímu prsu a Pansy se líně zahoupala v bocích.
_____

,,Doprdele vůbec se mi tam nechce.''
Stáli přede dveřmi rodiny Weasleyových a Pansy se ošívala, jak byla nervózní.
,,Bude to fajn.'' Odpověděl Harry klidně. Věděl, že je Pansy přesvědčená, že jí Hermiona a Astorie nemají rády. Včera jí řekl, že je čas se postavit minulosti čelem a k jeho překvapení souhlasila.
Dveře se rozlétly dokořán a Ron se objevil ve futrech. „No to je dost, že jste tady! Všichni už tu jsou, pojďte dál!"
V obývacím pokoji Hermiona držela malého Huga a všem ho představovala, zatímco Ron, jako správný hostitel, rozléval víno. Draco seděl vedle Astorie, která vypadala vyčerpaně. Měla kruhy pod očima, a přesto se na všechny mile usmívala. Draco ji držel za ruku a jemně jí třel o svoje dlaně , aby jí zahřál.
Pansy se usadila Harrymu na klín a přijala skleničku. Na nic nečekala a hodila jí do sebe. Draco to okomentoval úšklebkem a ostatní se zarazili.
,,Jen se musím vzpamatovat z toho, že jsem vůbec tady.'' Vysvětlila všem.

„Astorie, Pansy, pomůžete mi v kuchyni?" Zeptala se Hermiona a obě souhlasily.
Astorie se pokusila vstát, ale zavrávorala a Draco ji okamžitě podepřel.
„Nedívej se na mě takhle, jsem v pohodě.'' Zamumlala tichým hláskem směrem k němu a pokusila se o úsměv.
„Víš, že ti to nevěřím." Odpověděl Draco a vzal její ruce do svých.
Pansy k nim přistoupila a jemně se dotkla Astorie. „Pomůžu ti." Společně s Hermionou pak odešly do jiné místnosti.
„Co myslíte, že si tam budou povídat?" Zeptal se Ron.
„Pansy se chce Hermioně omluvit za to, jak se k ní chovala ve škole." Odpověděl Harry.
Ron se rozesmál. „U Merlinových vousů, druhá omluva za den od Zmijozela! Draco přinesl dokonce kytku." Ukázal na květinu ve váze.
„Příští čtvrtek hrajou Falmouthští sokoli s Kudleyskýma kanonýrama. Jdeš na ten zápas Rone?" Změnil Draco téma.
„Si piš! Semeleme vás kámo."
Draco se tomu zasmál a Harry se k němu přidal. „Kanonýři teď mají krizi. Nevím, na koho bych vsadil." Podotkl Harry.
,,Máme větší šanci.'' Podotkl Draco.
,,Počkáme si na kurzy.'' Řekl Ron.
Harry už radši nic nenamítal. On sám má lístky na jeho oblíbený tým a doufal, že Pansy bude chtít jít s ním.

Když se všichni přesouvali do jídelny k večeři, Draco s péčí odsunul Astorii židli a pomohl jí posadit se. Harry se podíval na přítomné ženy. Astorie a Pansy u stolu působily jako pravé dámy. Seděly rovně a ruce měly položené v klíně. Pansy byla oblečená svůdně a tmavé vlasy měla rozpuštěné. Astorie vypadala jako víla ve svých bílých elegantních šatech s vyčesanými havraními vlasy nahoru na temeni. Hermiona vypadala trochu skromněji, její formální šaty jí byly volné a její neposedné kudrliny trčely do všech stran. Každá z nich byla něčím zajímavá a přitažlivá.
„Pansy, musím ti poděkovat.'' Ozval se Ron najednou a přerušil tak Harryho úvahy. „Že jsi mě minule odtáhla domů. Netuším, jak se jí to povedlo.''
Pansy se na něj usmála. ,,No ty si zas dotáhl Harryho. Jak se vůbec dostal domů Draco?'' Podívala se na Astorii.
,,Draco byl schopný najít dveře od vlastního domu i do postele sám."
,,Umím pít, to je všechno. Vám sem pomohl dojít k Pansy domů. Rád zachraňuju Nebelvíry v nouzi." Odvětil Draco sarkasticky a Pansy protočila oči.
,,Už jste někdy slyšeli tu historku, jak se Draco ve sklepení na bále duchů-''
,,Pansy! Nikdo to slyšet nechce.'' Draco jí stopnul.
,,Je to zábavná historka!''
,,Vsadím se, že na Dracův účet.'' Vmísila do rozhovoru Hermiona.
Všichni mluvili přes sebe, jak chtěli, aby tu historku Pansy vyprávěla.