Tebe Pansy

9. kapitola

,,Existuje jen malá pravděpodobnost, že o nás neví.’’ Utrousil Draco zatímco se krok za krokem blížili ke skrýši Dolohova. Švihl hůlkou a vykouzlil kolem nich stříbrný štít, který se přeměnil na průhlednou bariéru, která je obklopila. ,,Vlastní kouzlo.’’ Pochlubil se.
Harry obdivoval účinnost Dracova štítu, který odrážel černou magii a chránil jejich mysl. Vzduch kolem nich věstil něco hrozného. Cítil to.
Draco působil ledově do doby, než objevili dveře.
,,Můžeme?’’ Ujistil se Harry.
Draco přikývl.
,,Na tři.’’ Harry napřáhl paži s hůlkou. ,,Jedna..dva..tři!’’
Draco posílil ochrany a Harry celkem jednoduše kouzlem otevřel dveře.
,,Doprdele.’’ Vydechl Draco.
Oba se dívali na obraz před sebou s šokem v očích. Změť nahých mrtvých těl, vzájemně propletených, ležely na špinavé zemi. Krev byla všude a ve vzduchu se nesla chuť kovu a zatuchlého smradu.
,,Co to ten hajzl kurva udělal.’’ Draco se znechuceně rozhlížel kolem.
,,Mudlové. Zabíjel mudly.’’ Konstatoval Harry.
Z dálky uslyšeli tichý šepot.
,,Ví, že jsme tady.’’ Zašeptal Harry a Draco přikývl.
Pak to přišlo znovu, ale tentokrát silněji. Draco se zachvěl a tím oslabil štít. Harry pocítil strach a v Dracově očích zahlédl něco podobného.
Přikývli na sebe a Harry zaujal bojivný postoj.
Před nimi se objevil Dolohov.  Oči se mu leskly šílenstvím. Vzduch kolem nich se sevřel jako obří drtící pěst. Harry vysílal kletby a Draco mával hůlkou, aby je nepohltila černá magie.
Hůlky se střetly v souboji jako když v místnosti zuří bouřka a blesky.

Harry známým zaklínadlem odzbrojil Dolohova, ten zaječel a padl na kolena. Harry vyslal patrona, aby přivolal tým a oddechl si. Vzduch se kolem něho zastavil. Zíral na změť nahých utýraných těl, až ho z transu probudil hysterický smích Dolohova. Sledoval jak k němu Draco přistoupil a vrazil mu pěstí do obličeje.
,,Zasranej hajzle…co si to sakra udělal!’’
Dolohov se znovu rozesmál a Draco mu uštědřil další ránu.
,,Draco!’’ Harry se ho ale nesnažil zastavit. Sám se radši od Dolohova držel dál a měl co dělat, aby nevzal spravedlnost do vlastních rukou. ,,Co si tady dělal?’’ Zeptal se Smrtijeda z povzdálí a ukázal na hromadu těl.
Smrtijed nespustil oči z Draca, který natahoval paži k úderu. ,,Dělal jsem to pro ní.’’ Zachrčel.
,,Pro koho?’’ Vykřikl Draco a Dolohov se třásl smíchy. Draco se předklonil a vzal ho za límec hábitu. ,,Poslouchej ty sráči. Začneš odpovídat nebo se ti do hlavy podívám sám a to nechceš. Kdo je ona?!’’
,,Odpověz mu!’’ I když Harry věděl, že vyslechnout ho mohou později, viděl jakousi příležitost ze Smrtijeda vymámit informace za čerstva, když ho měly oslabeného na kolenou.
,,Fajn, tohle bude bolet.’’ Řekl Malfoy a chystal se použít Nitrozoyt.
,,Černovláska!’’ Zaječel Dolohov a Malfoy ho pustil. ,,Černovláska.’’ Zašeptal znovu tiše.

,,Černovláska?’’ Divil se Ron.
,,Jo. Pak zkolaboval. Netušili jsme, že utrpěl vnitřní krvácení. U Munga mu nedokázali pomoct a tak víme jen to.’’ Harry se opřel o stůl ve své kanceláři a zamyšleně si mnul čelist. Ron seděl v křesle naproti němu a neklidně poklepával prsty o opěrku. Draco přecházel sem a tam, pořád naštvaný.
„Černovláska…“ Zopakoval Ron, skoro jako by tomu slovu chtěl dát nějaký jiný význam. „Sakra, kolik jich vlastně známe? Myslím těch, co mají důvod něco takového provádět?“
„Moc ne.“ Odpověděl Harry. „Ale jde o někoho, kdo s Dolohovem musel spolupracovat, možná ho i využívat. To znamená, že bude schopná.“
„Pansy je černovláska.“ Řekl Ron ledabyle
Draco náhle po Ronovi vystartoval a Harry ho naštěstí stačil chytit.
,,To je nesmysl!’’ Štěkl Harry a silou držel Draca od Rona. ,,Nemá motiv.’’
„Vážně? Tak kdo další?“ Zamumlal Ron a zaklonil hlavu. „Nějaká bývalá Smrtijedka? Nebo… co když to není jen čistokrevná?“
Harry si povzdechl. „Musíme sestavit seznam. Zítra začneme s vyslýcháním.“
Draco se Harry mu vytrhl, šel k oknu a upřeně se zahleděl ven. „Co by vedlo ženu k tomu, aby se zapletla s někým jako Dolohov?“

,,Díky za pomoc.’’ Harry doprovázel Malfoye k soukromé letaxové síti na Ministerstvu.
,,Kdyby bylo potřeba, s Weaslym se ozvěte.’’ Draco se otáčel k odchodu, ale zarazil se. ,,Pottere, Pansy je složitá. Jenom se zdá, že má všechno pod kontrolou. Teď se jí konečně podařilo postavit na vlastní nohy, tak jí to nekaž.’’
,,Jak to myslíš?’’
,,Jak to myslím? Skončila s holou prdelí bez vzdělání, společností odmítnutá a bez zájmu jí pomoct i když to potřebovala jako kdokoli jinej. Všichni na ni kašlali, až na mě.’’ Draca oči byly ledově chladné. „Kdybych se jí neujal, skončila by na ulici. Teprve teď si buduje znovu svůj život tak jak si zaslouží.’’
Harry na okamžik zůstal zticha. Byl překvapený. „Myslíš si, že bych jí záměrně ublížil?’’
„Jenom říkám.’’ Pokračoval Draco, tentokrát klidněji, „Že Pansy není tak silná, jak se tváří. Nekaz to.’’

,,Ahoj bejby.’’ Harry zabořil nos do jejích vlasů a nadechl se její vůně. Prsty vlasy svíral tak pevně, že to Pansy muselo bolet.
,,Jsi v pořádku?“
Harry zavrtěl hlavou, ne aby odpověděl, ale aby se ještě jednou nadechl její vůně. „Teď už jo. Potřeboval jsem tě.“ Šeptal.
Stáli společně u jejích dveřích do bytu a ona ho hladila po zádech.
„Máš hlad?“ Zeptala se něžně.
Kde byla celý jeho život?

Po výborném jídle si mu Pansy sedla na klín. Pomyslel si, že by měl pořídit k Pansy domů ještě jednu židli ke stolu, i když se mu líbí, že si Pansy sedá na něj.
„Harry.’’ Začala tiše. ,,Já nevím, co se tam stalo, ale nechci, aby ses v tom utápěl. Můžeme o tom mluvit, pokud budeš chtít. Nebo nemusíme.“
Harry ji objal. „Díky, že jsi taková, jaká jsi.“
„A jaká jsem?“ Zeptala se s mírným úsměvem, zatímco si položila hlavu na jeho rameno.
„Dokonalá.’’ A jenom jeho.