Tebe Pansy

18. kapitola

Byt na Grimmauldově náměstí byl tichý, když Harry s Pansy vešli dovnitř. Dveře za nimi zaklaply a Harry na okamžik zůstal stát v předsíni, zatímco si Pansy protáhla paže nahoru a odkopla boty ke stěně.

Vydala se do kuchyně a Harry jí následoval. V hlavě se mu přehrávala slova Ginny. Sedl si ke stolu a pohodlně se opřel do opěradla. 

Sakra. Nejlepší bude vybalit to hned.

„Kde jsi byla, když jsi šla vyzvednout ty vzorníky?"

„Cože?"

„Ginny tě viděla v Zakázané uličce." Harry si založil paže. „A ty jsi mi o tom nic říct očividně nechtěla."

Viděl, jak se nadechla, a jak její oči na chvíli uhnuly ke straně.

Takže tam opravdu byla.

„Proč?"

Pansy přešla k němu. Ruce si dala v bok a měla přísný výraz, se kterým jí vídával na chodbách Bradavic, když studovali. „Můžeš mě přestat takhle vyslýchat?"

„Tak mi řekni pravdu."

Chvíli ho jen sledovala. Nakonec si skousla ret a sedla si. „Byla jsem tam kvůli cennosti, co mi kdysi patřila." Pansy si přejela rukou po čele a pak se mu zadívala přímo do očí. „Než mi po válce všechno vzali, prodala jsem pár věcí, abych měla peníze. Přišla jsem úplně o všechno. O peníze, majetky, o status a bezpečí. Abych mohla přežít, musela jsem něco prodat."

Harry sevřel čelist. „Co jsi to prodala?" Zeptal se tiše.

Pansy se usmála, ale v očích měla něco zlomeného. „Rodinný šperk. Magický přívěsek, který v naší rodině zůstával celý generace. Kdysi měl sloužit k ochraně žen v našem rodu. Mělo to být moje dědictví."

Harry se zamračil. „A teď ho chceš zpátky?"

Pansy přikývla.

Proč mu to do prdele neřekla dřív?

„Kdo ho má teď?"

Pansy se zhluboka nadechla. „Nevím. Prodala jsem ho Borginovi a Burkesovi. A kde je teď, to se mi nepodařilo zjistit."

„Ten přívěsek ti najdu. Jen tam už nechoď."

Pansy se pousmála. „Nemusíš mě pořád zachraňovat."

„Nejde jen o to. Neměla by jsi se tam ukazovat."

Chvíli si jen hleděli do očí a pak Harry vstal „Napustím vanu."

------

Harry seděl u stolu s Ronem a Dracem v malé soukromé pracovně. Hromady knih, pergamenů a poznámek byly rozházené po stole, zatímco se všichni tři pokoušeli rozluštit, jak pomoct Astorii.

„Černovláska." Vyprávěl jim Harry, „Je dost pravděpodobné, že má na kůži nějaké znaky spojené s rituálem. Podle Ezekielova výzkumu se runy vážou k tělu osoby, která rituál provádí. Mohly by nám říct, kdo to je."

Draco si mnul spánky a zíral do knihy, kterou už několik minut nečetl. Pak ji náhle zaklapl a vstal. „Sorry, ale musím jít." Jeho hlas byl napjatý, nepřítomný.

Ron se na něj zamračil. „Jsi v pohodě, kámo?"

Draco jen kývl, ale neřekl nic dalšího. Harry pozoroval, jak odchází. Asi únava. Nedivil by se.

„Co se s ním sakra děje?" Zamumlal Ron, když se za Dracem zaklaply dveře.

Harry si povzdechl. „Nevím."

Ron pokrčil rameny a natáhl se pro pergamen s poznámkami. „Dneska toho už moc neuděláme."

„Jo."

„Ginny se vrátila do Skotska."

Harry přikývl. „Nějak sem si myslel, že... se to rozvodem urovná. Že si zůstaneme blízcí."

Ron sklonil hlavu a pokrčil rameny. „Vztahy se mění, Harry. Za čas bude zase šťastná."

„Jo, já vím." Na okamžik se zarazil, ale rozhodl se to říct nahlas. „Vůbec mi to nevadí. Myslel jsem, že mě to bude trápit víc."

Ron ho pozorně sledoval. „A co Pansy?"

„To je právě ono. Záleží mi na ní. Hodně."

Ron se zaklonil na židli a zkřížil ruce na hrudi. „No tak to asi není tak zvláštní, ne?"

Jeho nejlepší kamarád měl pravdu. Na Pansy mu záleželo a dokonce víc, než si kdy přiznal.

Ron se zasmál. „Takže jsi do toho spadl, co?"

Harry se usmál a zavrtěl hlavou. „Díky, Rone."

-------

Harry ležel ve vaně s Pansy opřenou o jeho hruď. Teplá voda, s jemnou příjemnou vůní, se kolem nich lenivě vlnila, zatímco její nahé tělo spočívalo mezi jeho nohama. 

Když utichly jejich rozhovory o prožitých každodennostech a plánech, zbyli jen oni dva. 

Konečně spolu. Ve vaně, kde nebylo nic jiného než teplo jejich těl a pomalé kapky vody stékající po jejich kůži.

Pansy zvedla ruku a líně si kroužila prstem po jeho předloktí. „Miluju to."

Harry se pousmál a vtiskl jí polibek do vlhkých vlasů. „Mám dobré nápady."

Pansy se usmála, naklonila hlavu dozadu a pohlédla na něj. Její tvář byla uvolněná, oči přivřené, rty mírně nateklé od horké vody. „Nejlepší."

Harry si jí přitiskl blíž k sobě. Voda se kolem nich rozvířila, když mu Pansy položila ruce na stehna a přejela po nich konečky prstů. 

Bylo zvláštní, jak přirozené se tohle stalo. Každý večer, bez plánování, bez přemýšlení, skončili tady. V jeho staré, hluboké vaně, kde jí držel v náručí, kde mohli zavřít oči a prostě vypnout.

Harryho ruka sklouzla pod vodou po jejím břiše.

Pansy se lehce zavrtěla, zvedla nohy a opřela si je o kraj vany.

Zabořil nos do jejího krku a zavřel oči.

Jen ona a on.