ODBOJ

PROLOG:

Obr: TONDA

Učím se tu, jak se stát silnějším.

Proč musíš, vzpomeň si!

Bojovat se snažím,

jsem jen dalším přeživším.

Srdce mé bije tak rychle,

třesou se mi ruce,

dívají se na mě tak zoufale,

když je musím střelit do srdce.

Je to jed, který cítím ve vůni noci.

Obloha je plná hvězd

A zachránit je často není v mé moci.

Mohu jen ukončit jejich bolest!

Učím se tu, jak být silnějším.

Vezmi mě za ruku a pojď poskytnout poslední pomoc.

Kdyby snad jen jedno přání se mohlo vyplnit,

stačilo by mi svůj život zpátky mít.

Je to tak zvláštní, když pro někoho dokážeš zabít...

Děkuji smutku, děkuji bolesti...

Děkuji přátelům a jejich šílenství.

Už zase něco vymýšlí,

a můj úsměv se vrací....

Ten podzim, kdy mi bylo patnáct, se vše změnilo. A teď tu stojím, a dívám se na svého úhlavního nepřítele, rozhodnutý ho zabít, a konečně ukončit trápení nás všech. Pomstít svou rodinu, sebe, sestru, přátele, naše Nejvyšší, a každého, komu ublížili. 

Jsem šťastný. Mám ji, mám své dva nejlepší přátele a novou rodinu. Mé tělo je schopné věcí, o kterých jsem nevěděl, že jsou vůbec reálné a v souladu s fyzikou...Tak dobře mě vycvičili. Jsem stejně silný, jako oni, a nepotřebuju k tomu jejich podpůrné látky, mám novou rodinu, a přesto už navždy budu mít před očima ten den přesně před třemi lety, kdy jsem tam stál jako bezbranný chlapec, a zoufale se snažil pochopit, proč se rodiče a bráškové nechtějí probudit, a který měl co dělat, aby vůbec zvedl do náruče svou malou umírající sestru... Tak slabý a vyděšený. Teď jsem schopný a silný člen Odboje, a hodlám splnit svou povinnost, a vrátit se ke své sestře a své nové rodině!

 Jenže teď se to může stát znovu, znovu můžu o všechny přijít... Ne! Už znova ne! 

Ještě není čas říct si sbohem, ty jsi můj důvod PROČ!

Tonda byl hodný  chlapec, kterého měl každý rád. Ať se jednalo o souseda, kterému měl nasekat dřevo, až po kamaráda, který měl domácí úkol z matematiky, Tonda vždy pomohl. Vždycky tu byl pro ostatní. Ale nejvíce tu byl pro svou rodinu.

Tonda měl původně velkou rodinu, přestože nejbližší si byl se svou sestřičkou Nelou. Ta byla jen o tři roky mladší, než on, takže jí bylo dvanáct let, když Tondovi bylo patnáct. Právě Nela byla jeho první sourozenec, a moc dobře si pamatoval ten den, kdy ji poprvé, jako malý uviděl. Už tehdy přísahal, že ji bude vždy milovat a chránit, a že pro něj bude na prvním místě.

Tonda měl ale i další sourozence, a to konkrétně tři osmileté bratry, trojčata, Jaroslava, Kaie a Tadeáše. Také chudé, ale milující rodiče. Jak snadné bylo o vše přijít.... V zemi už dávno řádil gang, který vykrádal domácnosti a zabíjel civilní obyvatelstvo, a svým jeden otrávil kde koho. Tito otrávení ztratili příčetnost, a než stihli zemřít,  vzali s sebou na onen svět, koho jen potkali.