ODBOJ

37. Zu Bran přichází

,, Je to tu!" Prohlásil, a opřel se o dveře. ,, Zítra budete mít jediný úkol. Zabít každého, koho uvidíte, tím spíš, když to bude Nejvyšší!"

,, To nebude problém. Jsme daleko před nimi." Pronesl Unos. Se svými červenými vlasy a kupou červených tetování, kterým vévodila velká černá jednička vytetovaná na jeho tváři. František Gajda. Kdysi generální ředitel firmy Předražené auditárium. Chladný a nelítostný vedoucí všeho, nově, po odchodu milého vedoucího, i král místního call centra...tak dlouho se snažil o veřejné zakázky a velké kšefty bez milosti, až nakonec celou firmu přivedl na buben. Až když celá firma zkrachovala, odešel, a našel své místo u Zu Brana, kde se konečně mohla projevit jeho chladnost, krutost a nelítostnost. Teprve tady se mohl projevit, a teď měl jediný úkol. Zabít prvního Nejvyššího. Poté, co nedokázal vypátrat zrádkyni Taťánu Turnovovovou a toho jejího zajíčka...

,, Bude to rychlý boj, si myslím." Pronesl Duos, Dominik,  v jeho bílých barvách. Nebyl nijak významný, když sem přišel, a rozřehtal se, jako obvykle. Chtěl prostě moc a slávu, a po požití pár prvních látek, které z něj udělali, nadčlověka, už nemohl přestat. Bral tolik, že měl ze všeho jen legraci a choval se potrhle.

,, Jednoho už jsem dal, rád dám dalšího." Ozval se Trius, Adam, třetí Postrach a vrah Ryzzyho třetího Nejvyššího. ,, Nebude v tom problém. Neshořel jsem, a nezemřu ani jinak!"

,, Ale Roku a Qinten nás už opustili!" Argumentoval nad smrtí šestého a pátého postracha, ubohého Richarda a Damiána. Černý a zelený Postrach padli rukama jejich nejvyšších.

,, Zabijeme je všechny. Můj Nejvyšší umí jen s mečem, ten je nahraný!" Poznamenal žlutý Blahož, čtvrtý Postrach Quatros. Quinten a Roku už nebyli, ale ozvala se Sebena, jediná žena mezi postrachy, žena s fialovými vlasy a hromadou fialových tetování, kterým vévodilo černé číslo 7 na její tváři. Sebena. Eulálie... Byla vždy docela chytrá, a své plány dobře promýšlela. To ona stála za jednotkou spánkových vrahů, kteří podali tehdy v hotelu, po cestě letadlem, klukům ty látky, které jim vyvolaly vize jejich vysněného světa. To vše byla právě její práce, a byla na to náležitě hrdá. A právě proto doufala, že porazí sedmou Nejvyšší, a dokončí svůj úděl.

Co mohla jako jediná žena dělat? Buď uspěje, nebo všichni pochopí pravdu...že je opravdu jen žena. A nic víc. Byla jako jediná z Postrachů...mezi Nejvyššími byli dvě ženy. Kolik že jich bylo v Odboji? Sotva tři! Ne, teď nesmí zklamat Zu Brana, nesmí zklamat Gang. Fialová kráska věděla moc dobře, že buď zabije Fortunu nebo zemře...

,, Dnes v noci...vezměte si, kolik unesete, na víc nebude čas. Buď zítra večer ovládneme svět nebo bude se vším konec. A pamatujte na hlavní úkol. Kdo mi přinese Nelu Kamarínovou, stane se vítězem. Tu holku chci víc, než cokoli na světě. Dnes nad ránem....bojujte z plných sil, protože buď budete bojovat na maximum nebo zemřete v rukách těch trapných hrdinů." To byla poslední slova Zu Brana, než jim podal nejsilnější látku...osobní zásobu si nesl jen on sám... protože moc dobře věděl, že raději obětuje všechny své Postrachy, než aby zemřel sám...

_______________

Ještě byla tma. Takhle brzy ráno, nebo spíš nad ránem, by ještě všichni spali, za předpokladu, že by dnes někdo dokázal usnout tvrdým a klidným spánkem. Byl tu říjen, a nad ránem byla zima. Foukal vítr a hnědé, oranžové a načervenalé listí, které v té tmě ztrácelo na kouzlu svých barev, poletovalo po nádvoří.

Po něm kráčela postava. Postava v šedém kabátu s vysokým cylindrem na hlavě. Muž měl kromě cylindru ještě masivní opasek, dlouhé kalhoty a lakované boty. Jeho tvář držela po hromadě něčím, co připomínalo silný botox, tím to ale nebylo. Jeho vzhledu vyšinutého panáčka z monopol vévodil velký černý monokl na pravém oku.