Obr: IGOR ( bez masky, protože tu mi AI neudělala)
Ne, neměl jsem strach ze smrti, nikdy. Můj život nestál zas za tak moc, abych si ho musel kdovíjak chránit. Né, když jsem ho většinu strávil za zdmi psychiatrické léčebny. V moderní medicíně se už nepoužívá slovo blázen, a už vůbec ne mezi doktorama a sestrama, jenže u mně to doktoři vzdali, a sami od sebe začali křičet JE TO BLÁZEN!
Všichni to říkali. Já osobně trvám na to, že nejsem blázen, ale génius. Odboj se zdál jako skvělá možnost, no, viděli jste, kolik platí??? To snad ani není možný! Za to bych si koupil i vrtulník, a navíc vás nechají nosit zbraň bez ohledu na to, kolik diagnóz máte v papírech! A můžete tam sekat hlavy lideeeem! Né všem, teda, jen těm zlým, jen Raubířům. I tak to ale stojí za to!
Brzo mi došlo, že to zas taková sranda není, že nám nedaj nic zadarmo, a že přijdu o víc blízkých, než jsem si kdy myslel, že budu mít. Tak je to tady! Hlavně nepřijít o další! Takže jdeme na to, Raubíře podřežem, ať krev stříká pod nožem! Doveďte mě k tomu nejhoršímu z nich, ať ho můžu podříznout a jeho krev rozšlapat všude po náměstí! Protože JICH se nikdo ani nedotkne, dokud budu živej, a i když živej nebudu, pak je totiž budu všechny strašit! Hele, a nemáš něco k jídlu?
Tonda dolezl zpátky k domu pana Uriáše, kde už na něj před domem čekali on i Nela. Ta, jakmile ho uviděla, se mu bez jediného slova nadšeně vrhla do náruče.
,, Tak jsi to přežil! Gratuluju!" Vítal ho Samuel. ,, Ještě dvakrát, a bude to."
,, Uf!" Odfrkl si Tonda. Už dneska to byl hukot, a to ho ještě čekaly další dva takové dny.
,, Dal jsem to, ani nevím jak! Jak jste se měli vy? Co Nela, nějaká změna?"
,, Dnes bylo zataženo, vzal jsem jí krátce ven. Šplhá čím dál líp, a dokonce víc jí, i když hlavně rýži." Tonda vzal sestru za ruce.
,, Uzdravíš se kvůli mně, že?" Nela mu jen vtiskla pusu na tvář.
,, Je unavená, dnes udělala velký pokrok. A o tobě nemluvě. Bude nejlepší, když půjdeš spát, abys načerpal dost sil na zítra."
,, Vlastně padám únavou, pokud neusnu už ve sprše, půjdu hned spát..."
Zatímco se Tonda nadšeně vítal s Nelou a panem Uriášem, Igor pořád nebyl schopen Zbyňovi odpustit onen ukradený ,,kill." I Zbyňa se chtěl vydat do svého tábořiště se prospat, a pokud možno si co nejdříve vzít léky na úzkost, když v tom ho něco popadlo zezadu za krk a stáhlo k zemi. Byl to Igor, opět s maskou na tváři.
,, Je to sen můj, teď se vyplní sen můj
chci ti lekci dát
aby ses mi už nemohl smát!"
,, Co to zase děláš ty pitomej potácivej paviáne?!" Igor ale jen pokračoval v odříkávání básničky.
,,Je to sen můj,
chci skončit život tvůj
chci tě vidět umírat, a budu se smát.
Zápěstí tvá v těsných poutech, pevně svázaná...Popiš svoje pocity
Teď jsi v mojí pasti ty!"
Zašeptal se rty pevně přiloženými na jeho ucho, zatímco mu kroutil zápěstí za záda. To způsobilo, že se Zbyňa roztřásl nejen strachem.
,, Moje pocity jsou, že jsi zešílel! Můžeš mě pustit?" To Igor ale nehodlal udělat. Místo toho sevřel Zbyňu ještě pevněji. Povalil ho pod sebe na zem a uvěznil pod svým tělem.
ČTEŠ
ODBOJ
AcciónAž do patnácti byl Tonda Kamarín normální chlapec vyrůstající v chudé rodině spolu s rodiči, sestrou a třemi bratry. Vše se rozpadlo v den, kdy celá Tondova rodina podlehla útoku Raubířů, kteří už přes sto let terorizují jejich zemi. Z celé jeho rod...
