ODBOJ

31. Překvapení

QUINTEN

Pátý Postrach

Generál si zavolal Felicitase. Opravdu se mu povedlo spojit se samotným vůdcem Gangu. Podmínky nebyly žádné. Gang jim prostě usiloval o život, a zprávy mluvily jasně...Buď oni nebo my. Generál nepochyboval, že se Zu Bran co nevidět ukáže osobně. A až ten den nadejde, začne poslední bitva.

,, Je to ještě horší, než jsme čekali. Jediná šance je se jim postavit a zničit je jednou pro vždy. Informace od toho chlapce jsou dost zásadní, nejdelší účinek látky je dvanáct hodin. Budeme muset povolat i naše bojovníky v důchodu, pokud toho budou schopni, protože Zu Bran co nevidět přitáhne i s celou armádou. A bude potřeba každého z nás.

Je tu jedna žena, žena, která prý údajně našla něco, co může pomoct některým otráveným, problém ale je, že to bude buď a nebo. Oběť se buď probere nebo zemře, ale pořád je tam alespoň nějaká naděje. Až sem přitáhnou, budou mít zásoby, ona má ale plán, jak ty zásoby zničit. A já mám taky plán, jak možná dostat samotného vůdce. Až sem přijde, založím požár. Je tu jistá šance, že v něm uhoří."

,, Ale to pak hrozí, že uhoříte taky!"

,, Jo, s tím počítám. Ostatní by s tím nikdy nesouhlasili, proto to říkám jen tobě. Musíš odsud do té doby dostat mou rodinu. A pak se jít vypořádat s Unosem. Pak převezmeš jednotky."

,, Musí být přece jiné řešení, s tímhle nemohu souhlasit!"

,, To je rozkaz, Felicitasi. Neříkej to ostatním a udělej, co jsem ti řekl." Felicitas jen vrtěl hlavou.

,, Takže vaše řešení je se zabít a vzít s sebou Zu Brana?"

,, Ano, a ty se pak musíš vypořádat s tím Gajdou." Oslovil ho generál jeho pravým jménem. ,, Bude to těžké, ale musíte se pokusit o tohle. Zdržovat boj až do té doby, než z nich vyprchá jejich podpůrná látka."

Další den vyšli kluci ven, a Igor si hrál se svými novými noži.

,, No to je mazlík! A tohle je taky mazlík!" Šermoval s nimi nebezpečně. Při tom útoku se mu oba nože zlomily, a tak si nechal udělat jiné, zcela nové a větší.

,, Nešermuj s nimi tolik a nestrkej si je k obličeji." Napomínal ho Tonda. ,, Proč sis vůbec nechal udělat tak drahé nože s monogramem?"

,, Za výplatu, a proto, že je zbožňuju. Podívej!" Igor mu ukázal, co má na nožích napsané. Na jednom bylo napsáno KRÁL a na druhém ŠÍLENSTVÍ.

,, Král a šílenství?"

,, KRÁL ŠÍLENSTVÍ!" Zařval Igor a několikrát s nimi hodil a protočil je ve vzduchu.

,, Přestaň s nimi házet, přestaň nás tady ohrožovat, ty jeden magore!" Igor vystartoval, a přitiskl čepeli nože s nápisem KRÁL Zbyňovi ke krku.

,, CO BLBNEŠ?" Řval Zbyňa. Tohle už bylo moc! Igor ho držel v kravatě, a druhou rukou ho pevně chytil za vlasy.

,, Tohle už je moc, pusť ho!" Vynadal mu hned Tonda. Zbyňa jen lapal po dechu, protože Igor přiložil čepel k jeho krku tak těsně, že cítil, jak se mu do něj chladný kov zarývá. Nemohl se pohnout ani o milimetr, jestli se nechtěl pořezat.

Igor ho k sobě tiskl, zatímco mu držel nůž u krku a u toho ho hladil po vlasech.,, Nemusí se bát, neublížím mu. KDYŽ BUDE HODNÝ!" Zašeptal děsivě.

,, Tohle není bezpečné." Zbyňa se jen třásl.

,, Pusť mě." Zašeptal.

,, Kdepak, tenhle hezký krček je od teď jen můj. Ale neboj se, Blondýnko, já ti neublížím, i kdybych mohl! Jsi jenom moje!" Hladil ho ve vlasech jako panenku. ,, Děsím tě?" Zbyňa byl vyděšený, ale také vzrušený. Nikdy by ho nenapadlo, co s ním tohle jednání udělá. Pak ho Igor za vlasy prudce zatáhl, a sten, který Zbyňovu unikl, nebyl jen z bolesti.