Tajemství zapomenuté duše

Kapitola 2: Záhadná minulost

Sarah se probudila do tmy, která vládla opuštěnou chatě. Když otevřela oči, zdálo se, že v místnosti není nic než tichý šum přírody venku. Bylo jí horko, a tak se pokusila posadit, ale vzpomínky na bolest, kterou prožila, jí přivolaly zpět k realitě. Cítila se slabě, ale útulnost chaty jí poskytla určitou útěchu. Místnost byla prostorná, s vysokými stropy a velkým krbem, ve kterém žhnuly zbytky uhlíků.

Náhle se otevřely dveře a dovnitř vstoupila Tara, mladá žena v bílém plášti, jejíž výrazy byly plné obav. Měla v rukou nákupní tašku, ze které se linula vůně čerstvého chleba a zeleniny. „Sarah!" vydechla, když spatřila, že se probrala. „Jak se cítíš?"

„Lépe... asi," odpověděla Sarah s námahou a snažila se povzbudit, ale bolest v břiše jí nedovolovala zcela se uvolnit.

„To je dobré. Jeptiška se vrátila do města, ale nechala mi těmito pokyny," řekla Tara a podala jí malou obálku. Sarah ji otevřela a uvnitř našla balíček s penězi - pět tisíc dolarů. „To je pro tebe. Jeptiška říkala, že to můžeš potřebovat na jídlo a další věci, až se dostaneš zpátky na nohy."

„Děkuji," zašeptala Sarah, stále ohromená situací.

„Musíš být opatrná. Je tu nebezpečí, a my musíme zjistit, co se stalo," dodala Tara a posadila se vedle ní. „Omlouvám se, že jsem tu nebyla dříve. Musela jsem zajít na nákup, ale slíbila jsem jeptišce, že se o tebe postarám."

Sarah se zamračila, když vzpomněla na muže v tmavých oblecích, kteří ji pronásledovali. „Co se stalo? Proč mě pronásledovali?"

Tara se zamyslela, než odpověděla. „To nevím. Všichni v okolí mluví o zvláštních událostech, ale detaily se ztrácí. Měli bychom být opatrní, a pokud to jde, zůstat co nejvíce schované."

Sarah pokývla, přičemž se pokusila vstřebat vše, co Tara říkala. Bylo jasné, že se ocitla v nebezpečné situaci, ale měla pocit, že i s pomocí této ženy se bude moci bránit.

„Chci ti ukázat, kde jsi," pokračovala Tara, „a kde můžeš najít vše, co potřebuješ. Ale musíme být rychlé. Teď máš peníze a já ti pomohu získat další zásoby."

Sarah cítila, jak se v ní znovu probudila touha po odpovědích. I když byla slabá, rozhodla se, že nebude pasivní obětí. „Dohodneme se. Chci vědět, kdo jsou ti muži a co se se mnou stalo. Nechci být tady jen schovaná, chci vědět pravdu."

Tara se na ni podívala s úctou. „Máš sílu, Sarah. Ale musíme být opatrné. Dáme si čas, abychom se připravily, a pak se pokusíme najít nějaké stopy."

Sarah přikývla, připravena čelit tomu, co přišlo. Když Tara vyšla ven pro další zásoby, Sarah se rozhodla, že se pokusí prozkoumat dům. Chtěla vědět, co se skrývá za zdmi této opuštěné chaty a jaké tajemství mohla skrývat.

Ať už se stalo cokoliv, Sarah věděla, že teď má šanci na novou kapitolu ve svém životě, kapitolu, kde se přestane skrývat a začne bojovat za pravdu.