Tajemství zapomenuté duše

Kapitola 4: Hrob Emilie Jacksonové

Když se Sarah vrátila do chaty, pocítila náhlou vlnu nervozity. Dveře se zaklaply za ní a ona se zastavila, aby si na chvíli promyslela, jak začít. Magdaléna a Tara, její blízké přítelkyně, byly obě důležitou součástí jejího života, a přesto v tu chvíli působily jako cizinky. Vzpomněla si na chvíle, kdy spolu smály, sdílely tajemství a prožívaly radosti i strasti. Ale teď, po všem, co viděla a cítila, jí připadalo, jako by mezi nimi stála neviditelná zeď.

Tara seděla u stolu, zaneprázdněná svým telefonem, zatímco Magdaléna připravovala čaj v kuchyni. Sarah si vzdychla a pak se s odhodláním vydala za nimi. "Holky, potřebuju s vámi mluvit," řekla a její hlas zněl silněji, než se cítila.

Magdaléna se otočila s hrníčkem v ruce a její pohled byl plný zvědavosti. "Samozřejmě, co se děje?" zeptala se, zatímco Tara přestala ťukat do displeje a podívala se na Sarah.

"Viděla jsem... někoho," začala, ale pak se zarazila, nevěděla, jak pokračovat. "Byla to žena, stála na hřbitově."

Tara se zamračila. "Hřbitov? Jaký hřbitov?"

"Ten, co je za chatou," odpověděla Sarah, nervózně si pohrávala s prsty. "A na náhrobku bylo jméno: Emilie Jackson."

Magdaléna zbledla. "Emilie Jackson? To je... to je děsivé," zamumlala.

"Co víte o Emilie?" Sarah se jí vrátila, její hlas byl naléhavý. "Musím vědět, kdo to byla. Proč se mi zjevila?"

"Emilie byla žena, která zemřela tragicky," začala Magdaléna, její hlas byl tichý, jakoby se bála znovu otevřít staré rány. "Bylo jí dvacet a předtím, než zemřela, byla známá tím, že se snažila pomáhat ostatním. Ale… její smrt byla obestřena tajemstvím."

"Tajemstvím?" Sarah opakovala, její zájem se prohluboval. "Jakým tajemstvím?"

Tara se přidala do rozhovoru. "Někteří lidé říkali, že se stala obětí zločinu. Jiní tvrdili, že její smrt byla nehoda. Nikdy nebylo jasné, co se skutečně stalo, a to místo se stalo symbolem smutku pro všechny, kdo ji znali."

Sarah se podívala z jedné na druhou. "Myslíte, že by to mohlo mít něco společného s mým životem? Proč se mi zjevila?"

Magdaléna a Tara si vyměnily pohledy, které naznačovaly, že mají obavy o Sarah. "Myslíme si, že to může být součástí něčeho většího," řekla Magdaléna opatrně. "Možná je to způsob, jak ti říct, abys pátrala po pravdě. Můžeš mít s Emilie nějaké spojení."

"Musím to zjistit," řekla Sarah s odhodláním. "Musím vědět, co se stalo a proč mě to tolik ovlivňuje."

Tara ji pozorně sledovala. "Myslíš, že bys měla jít zpátky na ten hřbitov? Možná se ti tam objeví znovu."

Sarah přikývla. "Myslím, že to je jediná cesta. Musím najít odpovědi. A pokud má Emilie něco společného s mojí minulostí, tak ji musím najít."

Magdaléna jí položila ruku na rameno. "Pojďme tě doprovodit. Nechceme, abys byla sama, když tam půjdeš."

"Ne," Sarah zavrtěla hlavou. "Musím to udělat sama. Je to moje cesta."

S těmito slovy Sarah opustila chatu, cítíc se jakoby se její život dostal do nového směru. Srdce jí bušilo, ale tentokrát cítila odhodlání. Musí se postavit svému osudu a zjistit, co jí Emilie chce říct.

Když dorazila k hřbitovu, temnota se kolem ní zahalila jako starý plášť. Uvědomila si, že se blíží k místu, které by mohlo změnit celý její život. Dnes večer se pokusí odhalit tajemství, které zůstávalo skryté tak dlouho, a doufala, že najde odpovědi, které hledala.