Ghost Town [Book 1]

Prolog.

,,Violet vstávej!" zavolala na mě matka. Neochotně jsem vstala a přemístila se do koupelny, která byla součástí mého pokoje. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a musím říct, že ten pohled nebyl hezký. Hned jsem si napustila do dlaní studenou vodu a namočila si obličej. To mě vždycky zaručeně probudí. Po umytí obličeje jsem se opět přemístila do pokoje, kde jsem se oblékla do černých džínů s roztrhanými koleny, tmavě fialového tílka a černé mikiny na zip. Seběhla jsem dolů do kuchyně. Tam na mě čekal lístek se vzkazem. Udělej si snídani. No jistě, celá moje matka. Vzala jsem si jablko a zakousla se do něj. Podívala jsem se na hodiny. 7:45. Rychle jsem si vzala tašku do které jsem si dala peníze na svačinu. Doběhla jsem do předsíně, obula si svoje černé tenisky, vyšla jsem z domu a zamířila do školy. Cesta mi trvá většinou, tak dvacet minut a dnešek nebyl vyjímkou. Jelikož jsem už i tak šla pozdě, nespěchala jsem.

Do školy jsem přišla pět minut po osmé. Vešla jsem dovnitř a hned mě uvítal neskutečný smrad, který je vždycky v naší škole. S nechutí jsem zamířila do mojí třídy. Vešla jsem do mojí třídy, čímž jsem upoutala všechny co byli vevnitř. Včetně učitele. ,,Clarks. Zase pozdě." řekl učitel s nezájmem. ,,Hm." opětovala jsem mu nezájem a šla si sednout do zadní lavice. ,,Kráva přišla." slyšela jsem za sebou Sandru. Patřila mezi ty oblíbený na této škole, zatím co já byla spíš tichá a všechny v duchu nenáviděla. Pro ostatní jsem byla vždycky jiná. Neměla jsem ani jednoho kamaráda. Ale nevadilo mi to. Jen jsem se na ni sladce usmála a sedla si na svoje místo. Učitel zas začal mluvit něco o druhé světové válce. Jako kdyby mě to mělo zajímat. Radši jsem vzala mobil a sluchátka a poslouchala hudbu. Samozřejmě tak, aby to nezjistili.

Zazvonilo. Konečně mám za sebou pět hodin v tomto blázinci. Sandra s její partou mě zase provokovali. Jako každý den. Nějak jsem si na to zvykla. Teď už mě čekala jen jedna hodina a to byl tělocvik. Šla jsem do skříňky a vzala si svůj úbor tzv. černé tílko a fialové kraťasy. Ještě moje černé tenisky, do kterých jsem si dala svůj švýcarský nůž. Ani nevím proč ho sebou všude nosím. Asi jen tak pro jistotu. Dala jsem si ho do tenisky a vyrazila jsem ven na školní hřiště, kde už stáli dvě skupiny. Holky a kluci. Měli jsme oddělený tělocvik. Holky se pak většinou ještě dělily na populární, nepopulární a něco mezi. Všimla jsem si Sandry a její party jak se protahují. Ty holky si nemohly vzít kratší kraťase. To už si na sebe nemusí brát vůbec nic. Obzvlášť Sandra. Vůbec by ji nevadilo chodit do školy nahá. Stejně spala z každým klukem u nás na škole. Opravdu ji nenávidím.

Hodina začala a my se měli rozběhat jedno kolečko. Nic jsem nenamítala. Běh miluju. Takže jsem se hned rozběhla a za necelou minutu jsem byla zase na místě, kde jsem se rozběhla. Když doběhli všichni, tak nám učitelka řekla, že si dnes zahrajeme fotbal. Nebyla jsem dvakrát nadšená. Někteří měli námitky typu, že jsou příliš krásné na fotbal. Myslím, že víte o kom mluvím. Rozdělili jsme se do družstev. Naštěstí jsem byla proti Sandře. Chtěla jsem vidět její výraz po tom, co ji moje družstvo porazí. Paní učitelka pískla pro ohlášení startu. První třetina proběhla celkem v pohodě a vyhrávali jsme 3:1. Po malé přestávce učitelka hru zase začala. Prvních pár minut druhé třetiny proběhl v pořádku. Po pár minutách jsme měli míč a běželi jsme s ním k protější bráně, když v tom mi moje spoluhráčka míč přihrála. Běžela jsem s ním k brance. Ale do cesty se mi připletla Sandra a podkopla mi nohy. Spadla jsem na zem a viděla jsem, jak Sandra taky spadla a najednou byla celá od bláta. Učitelka pískla pro faul a podkopnutí. Sandra se na mě hned rozkřikla a začala mi nadávat. ,,Ty krávo! Tys mi podkopla nohy. Jsi fakt čubka. Teď vypadám jak idiot. Fakt jdi už do prdele. Jseš jen nějaká malá děvka, která vypadá jak pes. Radši umři. Stejně tě nikdo nemá rád." To už jsem, ale nevydržela, vytáhla z boty svůj nůž a šla proti ní. ,,Co to děláš?" zeptala se zděšeně, když viděla ten nůž. ,,Takže já jsem děvka? A co jsi ty? Ty která spala s každým? Celou dobu snáším ty tvoje narážky a už mě to celkem nebaví. A mě nikdo mít rád nemusí víš. A jo a ještě jedna věc. Dneska to nebudu já co umře." řekla jsem a bodla ji do břicha. ,,Co to?" řekla a podívala se na břicho. Nůž jsem ji z břicha vytáhla a ona se skácela k zemi. Všichni se kolem ni seběhli a pokoušeli se jí zachránit. Já jen ustupovala. Krvácela tak rychle, až nakonec vykrvácela. Usmála jsem se na její mrtvé tělo. Zabila jsem ji. A tím to všechno začalo.