Teď už to musí vyjít /STEIN27 (27 dní druhý díl)

13

Anastazie:

Nikdy sе nezměnil
Nikdy se nezměnim
Nikdy se nezabil
Chtěla jsi mě zabít
Převychovat si mě jak se ti to zrovna hodí
Máš v sobě ďábla
Nikdo mi nevěřil

V jeho textech je pravda. A to nemluvím, že se to hezky rýmuje.

Dnes mám narozeniny, dnes je halloween. 

,,Anastazio!" Zakřičel táta.

Sundala jsem si sluchátka a přiběhla jsem do obyváku. 

,,Kdo všechno přijde na oslavu ?" Zeptal se táta.

,,Míša, Calin, Petr a Denis," vyjmenovala jsem všechny.

,,Dobře, dneska na přednášky nejdete. Na univerzitě se něco důležitého rozbilo,"začal se soustředit na počítač.

,,Dnes budu muset do Brna. Jestli tam něco potřebuješ, klidně tě tam hodím," nabídl mi.

,,Dobře, já dokoupím nějaké věci a pak pojedu asi busem domů," oznámila jsem.

Odešla jsem do kuchyně pro něco dobrého.

Když jsem jedla, přišel zamnou Špekyčen. Je to tlusté zlatíčko. 

,,Za hodinu jedu do Brna, jdi se připravit," přišel táta a nalil si vodu do skleničky.

Odešla jsem se chystat. Mohla bych se stavit za Petrem a říct mu něco na co jsem zapomněla. Pořád si pamatuju tam kde bydlí. 

Oblékla jsem si šedé baggy jeans, bílé oversized triko a černou oversized mikinu. Abych si někam mohla dát peněženku atd... dala jsem si ledvinku přes rameno.

Uklidila jsem si v pokoji a šla jsem dolů. Táta už tam čekal v obleku. Jeho klasické oblečení, oblek, nebo košile. Míša mi řekla, že kdybych nebyla její kamarádka, bude moje macecha.

,,Nechceš si někdy obléct něco jiného, než košili nebo sako ?" Ušklíbla jsem se.

,,Nechci, musím nosit oblek," obhájil se táta.

,,A jo vlastně, pan Lukas Černý musí nosit oblek aby měl nějakou autoritu," popíchla jsem ho.

,,Ty jsi nějaká chytrá," pousmál se.

Nasedli jsme do auta a vyjeli jsme. 

Nasadila jsem si sluchátka a koukala jsem z okna. Dneska bylo hezky. 

Dorazily jsme před tátovu firmu a vystoupily jsme z auta. 

,,Dneska tu mám dvě jednání. Přijedu rovnou na oslavu," oznámil mi táta.

,,Dobře," kývla jsem hlavou.

,,Dávej na sebe pozor a kdyby něco tak volej," dal mi pusu do vlasů a odešel do velké budovy. 

Vydala jsem se směr Vaňkovka. Táta naštěstí nepracuje někde hodně daleko.

Za necelých deset minut jsem přišla do Galerie. Bylo tu moc lidí ale to nevadí. Vešla jsem do tigeru a začala dokupovat nějaké blbosti na oslavu. 

Po úspěšném nákupu jsem šla navštívit Petra. Sice na něj nemám telefonní číslo ale na instagramu mi to musí vzít. 

Jednou to zazvonil. Pak po druhé. A na potřetí to vzal.

,,Ahoj krásko, co se děje ?" Zeptal se.

,,Hele krasavče, co by jsi dělal kdybych stála před tvým bytem ?" Uchechtla jsem se.

,,Řekl bych, že jsi stalker. Nikdy jsem ti neřekl kde bydlím," změnil se mu tón hlasu na nechápavý.

,,Tak mi teď otevři nebo si stalker poradí sám," zasmála jsem se.

,,Jsi fakt šílená," típl to a najednou se ozval bzučák jako znamení, že se otevřeli dveře. 

Vyšla jsem schody a zaklepala. Otevřel mi Petr v ručníku okolo pasu. Měl mokré vlasy.

,,Tu slinu si utři a neslintej. Sice jsem neodolatelný, ale nemusíš nade mnou slintat," pochválil se.

Aby mu to ego jednou nevybouchlo.

,,Já neslintám," vešla jsem do bytu.

Bylo to tu stejné jako ve snu, vše bylo na svém místě. 

Flashback

Milá paní mi otevřela dveře. Vyšla jsem nadšeně do jeho patra, až k jeho dveřím.

Byli pootevřené, rozhodla jsem se vstoupit. Když jsem vešla do bytu, uslyšela jsem vzdechy z jeho pokoje.

,,Petře ?" Zavolala jsem. Že by si Petr pouštěl porno ?

Šla jsem ke dveřím blíž a pootevřela jsem dveře. Byl to Petr a nějaká holka. Hrozně mi někoho připomínala. 

Do očí se mi vrhnuli slzy, začala jsem brečet. Otočila jsem se a chtěla jsem odejít. Při odchodu jsem si všimla telefonu který zvonil. Telefon nebyl Petra, ale té krávy. 

Zvedla jsem ho. 

,,Ségra, kde jste ?" Ozval se velmi známí hlas.

,,Marku ?!" Rozbrečela jsem se a típla to.

Sára Sculová ojíždí Petra. Kráva mi musí ničit život i po střední.

Konec Flashbacku

Neměla jsem sem chodit.