Světlo V Temnotě

Dospělost

Věřili jsme na lásku, na šťastné konce.
Teď s klapkami na očích, s temnotou v srdci,
s přetvářkou na tváři, v zajetí ideí,
ženem se na vrchol, posedlí mocí.

Kde jsou ty radosti z okamžiků?
Kdy stačil nám k úsměvu slunečný den.
Teď hledáme v cizích, co nám samým schází.
A z vlastních iluzí nechceme ven.

Vězni jsme vlastních hlav, s vidinou úspěchu,
trháme křídla těm, co chtějí snít.
Nevinnost je slabostí a silnější přežije.
S těmito pravidly musíme žít.

Bolest se skryje pod falešné úsměvy,
kudla se za zády těší na výpad.
S omluvou, že jsme to tak vlastně nechtěli,
chystáme se bodnout ji do dalších zad.

S poslední kapičkou soudnosti,
skončíme v poutech co do smrti neseme.
Náš život v honbě za falešnou ctností.
A sami si lžeme, že to tak nechceme.