Světlo V Temnotě

Stíny

Ve škole vše barevné, smích,
štěstí i krásné sny.
Avšak tvoji přátelé, nemohou s tebou být vždy.
Zase sám.. už znovu volá,
hlas, co jiní neslyší.
Šeptá ti totéž dokola,
že se lidi neliší.
Ať přítel nebo protivník, 
Ať dobrý nebo zlý.
Všichni budou litovat,
tvé dětské přátelství.
Přemýšlíš co děláš špatně,
zda jsou přátelé praví.
Jediné co zajímá tě,
že jsou živí, zdraví.
Stačí chvíle osamění,
stačí, když se zamyslíš.
Život není tak fajn,
když hlas znovu uslyšíš.

Stín je náhle všude kolem,
až do nitra proniká.
Minulost je strašná mrcha,
špatně se z ní odvyká.
Nemáš sílu vidět barvy,
v černobílém světě.
Vše, co bolí, řeže, pálí,
všechno v jedné větě.
Stíny co ti šeptají,
že nelze najít východisko.
Uvnitř jen zbaběle tají,
že máš k němu blízko.
Nevěř stínům ve své hlavě,
nevěř hlasům, co šeptají.
Že srdce v ledu uzamčená,
jednou zase roztají.