In Love at camp /Larry Stylinson/

1. Tábor

Louis's POV

"Mami, vážně tam musím? " ptal jsem se otráveně mamky, i když jsem dopředu znal odpověď. "Zlato už jsem ti říkala, že tam Lottie nemůže jet sama." O tom jsem dost pochyboval, protože jí bylo dvanáct, ale dál jsem neprotestoval.

***

Po asi hodině a půl jsme konečně dojeli na místo kde se měl konat ten tábor nebo-li moje noční můra. Být dva týdny na místě kde jsou samé třináctileté děcka, vážně zábava.

"Lottie a Louis Tomlinson." Řekla mamka nějakému chlápkovi. Ten se na nás podíval, odškrtnul si nás ve svém bločku a řekl nám, ať jdeme za ním. Přivedl nás k jakémusi podiu. My si tam sedli na lavičku. Lott si tam hned našla nějaké kamarádky a já tam jen seděl a psal si s Niallem. Niall byl můj nejlepší kamarád. Znali jsme se už hodně dlouho. Dokázal mě pochopit a ani mě neodsuzoval za to, že jsem gay. Asi po půl hodině se na podiu objevil takový mladší kluk. Mohlo mu být okolo 21, byl stejně vysoký jako já, hnědé vlysy vyčesané trochu nahoru a hnědé oči. Představil se jako Liam. Prý je hlavní vedoucí a můžeme se na něj s čímkoliv obrátit. Deset minut tam něco kecal a potom zavolal na podium všechny vedoucí. Ani jsem se tam nepodíval a dál si psal s Nim. Rozdělili nás do jakých si týmů, nebo co. Byl jsem u takové blondýnky, která po mě pořád pokukovala, mrkala a bůh ví co ještě všechno. Šlo mi to na nervy, kdyby jenom věděla.

***

Když nás odvedli k chatkám, nijak jsem nepospíchal, bylo mi to vlastně úplně jedno, protože jsem tu stejnak neměl nikoho, s kým bych se mohl bavit. Všem tu bylo totiž okolo dvanácti. Nakonec jsem zkejsnul v chatce se dvěma klukama, kteří diskutovali jenom o tom, která mapa Minecraftu je nejlepší. V každé chatce byla jedna postel a jedna patrovka. Zůstala na mě normální postel, za což jsem byl vlastně rád. Vzal jsem svoji tašku a začal si vybalovat svoje věci do jedné z poliček. Když už jsem to všechno měl, šel jsem si sednout na lavičku, co byla za naší chatkou. Seděl jsem tam celkem dlouho, dokud jsem nezaslechl vedoucí, jak řvou: "Za deset minut všichni u velkého podia." Zvedl jsem se a chtěl jít najít Lott. Když jsem se takhle rozhlížel a uviděl jsem, jak objímá nějakého kluka, který vypadal jen o něco starší jak já. Přiběhl jsem tam a rychle vyhrkl: "Promiň, strašně se ti omlouvám. " "Lou, Lou to je můj vedoucí." radostně vykřikovala. "Je hezkej." pošeptala mi, když odcházela za nějakou kamarádkou. "Ahoj jsem Harry. Vedoucí." řekl svým chraplákem. Zůstal jsem z toho jenom ztuhle stát. "A jak se jmenuješ ty?" vyrušil mě z mého snění, když mi položil ruku na rameno. "L-Louis." nějak jsem ze sebe vykoktal svoje jméno. "Myslím, že by jsme měli jít k podiu Lou." Jenom jsem přikývl a následoval ho k podiu. On mi řekl Lou, ne asi chtěl být jenom milý, nic to naznamenalo. "Ahoj, ahoj, ahoj. Jste tady všichni?" křikl Liam do mikrofonu. Všichni začali ječet a pokřikovat. "Tak jo, tak jo. Mám tady pro vás úkol na dnešní odpoledne. Každý tým dostane šátky. Jsou podle barev, je vás tu 20 týmů a každé dva týmy budou mít stejnou barvu. Na šátky si můžete nakreslit cokoliv budete chtít. Vaši vedoucí vám je rozdají." Vůbec jsem netušil, co si mám na ten šátek nakreslit nebo napsat a pak mě napadlo, že si to nechám od Harryho podepsat. "Eh... Harry?" poklepal jsem mu na rameno a musel si stoupnout na špičky, protože byla asi o dvě hlavy vyšší než já. "Lou, potřebuješ něco?" řekl nadšeně. "No...chtěl bych, abys mi podepsal můj šátek." Byl jsem strašně nervózní a ani jsem nevěděl proč. Vlastně věděl, krásné vlasy, které se točily do všech stran, vypracované tělo, které prosvítalo přes jeho bílé tričko a jeho nejkrásnější smaragdově zelené oči mi podlamovali kolena. Co si to tu namlouvám, ten má doma určitě přítelkyni. "Loui, Lou jsi v pořádku? Vůbec jsi nevnímal." Ani jsem si nevšiml, že už mi podepsal ten šátek. "Děkuji ti Hazz." Já mu řekl Hazz. Co si o mě pomyslí. "Jak jsi mi to řekl? Hazz? To se mi líbí." "Jo...No...já už budu muset jít. Tak a-ahoj." Rychle jsem vzal šátek a odběhl pryč. Sedl jsem si na zem, kde seděla ta blondýnka, jejíž jméno jsem neznal. "Louisi já jsem Kallie." Začala na mě z ničeho nic mluvit. "Jo...Jasně. Já jsem Louis. Ale to už víš." odbyl jsem ji pár větama a hleděl si svého. Úplně jsem zapomněl na ten šátek. Koukl jsem se na něj a s údivem otevřel pusu. 'For Lou with love Harry' a malinkaté srdíčko. Byl jsem úplně mimo, nic jsem nevnímal. Dokud mě nerozrušila ruka na mojem stehně. Byla to Kallie. "Louisi nechceš mi o sobě něco říct? Tak víš co, já začnu." usmála se a myslela, že mě to zajímá. Já tam jen tak seděl, nevnímal jí a přemýšlel nad Harrym. "Tak teď ty Lou." řekla nadšeně. "Prosím neříkej mi Lou." od ní to znělo jinak než od Harryho. Tak hnusně. Nakonec jsem i přes velkou necuť začal mluvit. "Jsem z Doncasteru. Je mi šestnáct. A jsem tu s mojí mladší sestrou." Sundal jsem její ruku, která pořád ležela na mojem stehně a odsedl jsi kousek od ní. Jen tak jsem si seděl, když v tom mi někdo skočil na záda. "Lottie, co to děláš?" "Přišla jsem za tebou, když ty mě ani nenavštívíš. Stydíš se za mě?" dořekla to a začala se smát. "To víš, že ne. Jsi moje malá sestřička." Zbytek odpoledne proběhl normálně. Killie se furt motala okolo mě, měl jsem sto chutí jí říct, že jsem gay, ale nakonec jsem to neudělal.

***

"Večeřé." ozvalo se z rozhlasu, který visel v každé chatce. Ospale jsem vstal z postele a šel do jídelny. Vzal jsem si tác, příbor a postavil se do řady, která zatím nebyla moc dlouhá. Když už jsem se dostal na řadu přebral jsem si od kuchařky talíř a šel si sednou ke stolu. Seděl jsem se třemi kluky asi okolo jedenácti let. Pustil jsem si písničky do uší, abych nemusel poslouchat ty kecy malých děcek. Dojedl jsem špagety a šel k chatce. Ještě před dveřmi jsem se zastavil a namířil si to o kousek zpátky k dřevěné lavičce. Najednou se všichni začali scházet do chatek, z důvodu že za půl hodiny byl nějaký program. Jí nadále seděl na lavičce a jen tak přemýšlel. Po asi dvaceti minutách všichni šli na určené místo tak jsem vstal a šel taky, ikdyž se mi zrovna dvakrát moc nechtělo. Když už jsme tam byli všichni, bylo jakési slavnostní zahájení tohoto tábora. Ohňostroj a potom nějaká malá párty. Pokud se tomu tak dá říkat. V půl jedenácté poslali všechny na chatky, z prostého důvodu v jedenáct byla večerka. Šel jsem taky, vzal si osušku, boxery a vydal se do sprchy. Měl jsem štěstí, jedna sprcha byla ještě volná. Osprchoval jsem se a odešel zpátky k chatce. Když už bylo za 5 minut jedenáct, nahnali nás všechny do postelí. Přišlo mi strašně vtipné, jak ty malé děcka spali v těch pyžamách. Já už bych si to neuměl představit. Jsem spokojený sevýma boxerkama.

Za boha jsem nemohl usnout. Furt jsem se převaloval ze strany na stranu. Koukl jsem se na mobil, abych zjistil kolik je hodin. Bylo půl dvanácté, takž ještě né tak pozdě, ale ti dva kluci už spali jak zabití. Chtělo se mi strašně na záchod tak jsem se rozhodl, že tam si tam zajdu a doufal jsem v to, že mě nikdo neuvidí. Už jsem se vracel k nám do chatky. Otevřel jsem dveře a chystal se lehnout si do postele, když v tom jsem uviděl něčí zadek. Soukal se do jeho Calvin Klein boxerek. Až po minutovém zírání na ten dokonalý zadek jsem si uvědomil, že bych to neměl dělat, chtěl jsem nepozorovaně odejít, jenže než jsem stačil otevřít dveře a vypadnout, on se otočil. Když se otočil, spatřil jsem Harryho...

____________________________________________________________________________________

Ahojky všichni,prví díl je tady.

 Dejte mi vědět co si o tom myslíte. Chtěla bych znát váš názor. :P

Omlouvám se za chyby a překlepy. (nejsem dokonalá :) no i když) 

Haždá hvězdička i koment potěší.

Děkuji za přečtení Nikolki :*