14. Romantika se zvratem

711 38 4
                                    

Přešel jsem do kanceláře, kde jsem vzal všech 121 rudých růží a vydal se za Louim. Měl jsem štěstí, že jsem po cestě nikoho kromě Lottie nepotkal. Vyzvídala, pro koho jsou ty růže a kam je nesu. Když jsem jí objasnil, že ne nesu Louimu, že mu chcu udělat radost a vzít ho na rande. Jenom přikývla a ve vteřině byla pryč. Pokračoval jsem v cestě za svojí láskou. Řeknu vám otevřít dveře se 121 růžemi v rukou, je těžší, než se to zdá. Nakonec jsem to dokázal. Vstoupil jsem dovnitř a uviděl Louiho nadšený obličejík. Byly vidět jeho jiskřičky v nádherně modrých očích, jeho úsměv, který se nevyrovnal ničemu na světě. Přiběhl ke mně a obejmul mě největší silou, co snad mohl. "Pomačkáš si růže, zlatko." Šeptl jsem mu do ouška. Byl strašně roztomilý, byl tak malinký, ale pro mě byl všechno. "Jsou nádherné." Řekl, když se ode mě odtáhl. Podal jsem mu růže, které chytil do jeho malinkatých ručiček. Odešel je dát do vázy, která stála nedaleko. Tak trochu jsem ji tam nachystal. Přešel jsem k němu, chytil ho za ručku a vedl ke dveřím. "Kampak jdeme Hazz?" "To je překvapení. Dej mi ťapku a pojď." "Nemám rád překvapení." žbleptl si pro sebe, ale nijak neprotestoval, spíš naopak ještě se ke mně přitulil do objetí. Byli jsme už jenom kousek od místa, kam jsme měli přijít. "Zavři očka, Boo." "Proč?" "No tak... Zlatíčko" přešel jsem k němu zezadu a zakryl mu očka. "Běž rovně." "Jestli mě zase hodíš někam do vody, tak..." "Věř mi, zlatko." Nakonec se teda Loui vážně rozešel. "Jsme tady!" Svoje ruce jsem přesunul z jeho očiček na jeho boky. Bylo to nádherné. Všude lístky růží, svíčky, nachystané jídlo, malé papírové srdíčka poházené tak, aby tvořili cestičku k altánku před náma. "T-to je nádherné." Otočil hlavu a políbil mě na rty. Jak on to sakra dělá, že já se těch jeho nadýchaných polštářků nemůžu nikdy nabažit. Nemohli jsme se od sebe odtrhnout. Pomalu jsme se přibližovali ke schodům, když jsme se dostali ke schodům, zvedl jsem ho za zadek a vynesl jsem ho nahoru. Aniž bych to čekal, obmotal svoje nožky okolo mojich boků. Posadil jsem si ho na zábradlí altánku, ve kterém jsme se nacházeli. Po tom co skončila naše válka jazyků, jsem Louiho sundal ze zábradlí a přenesl ho na malou deku uprostřed altánku, kde bylo všechno nachystané. Bylo to nádherné. Krmili jsme se jahodami, měli jsme dokonce i šampaňské, které když jsme rozdělali, tak jsme zíjstili, že to jsou jen rychlé špunty. "Já bych to stejnak nepil." řekl, pravděpodobně když uviděl můj zklamaný výraz. "Miluju tě i tak." dodal a políbil mě. Vážně právě řekl, že mě miluje. "Já tě taky miluju, zlatíčko." řekl jsem to. Vážně jsem to řekl. Bál jsem se, ale teď když vím, že to cítí stejně. Nejradši bych to vykřičel. Došel bych za Killie a řekl by jí to přímo do obličeje. Ne nebudu si tuhle nádhernou chvíli kazit tou kravkou. Radši se budu soustředit na to dokonalé stvoření, které mě tu tak dokonale líbá. Žádal o vstup, tak jsem mu ho povolil. Kdyby jenom věděl, co se mnou dělá každý jeho dotek a to nemluvím o polibcích. "Notak Hazz." zavrněl Loui do polibku. Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomil, že poměrně dost krve se momentálně soustřeďuje v mojem penisu. Naštěstí jsem to celkem rychle rozdýchal. Loui si ale neodpustil uchechtnutí. "No co děláš, jak kdyby se ti to nikdy nestalo." "Ne při polibku." šlo vidět, že musel zadržovat smích. "Hahaha." "Ale no tak... Hazz" pochopil jsem, že si mě chce udobřit, ale já mu to nechtěl dát jen tak. "Ty se mnou nemluvíš?" přitiskl se na moje rty, já ale nijak nespolupracoval. Lou se odtáhl a já tam jen tak seděl se založenýma rukama na hrudi. "Promiň, já to tak nemyslel." šeptl skoro neslyšitelně a stekla mu slza po tváři. Co jsem to provedl. Já jsem ho rozbrečel. Ty jsi takový debil Harolde Edwarde Stylesi. Okamžitě jsem svoje ruce obmotal okolo jeho ramen a přitáhl jsem si ho k sobě. "Nebreč. Prosím." řekl jsem úplně zkroušeným hlasem. Byl jsem zničený. Co jsem to udělal. Já jsem rozbrečel osobu, kterou miluju. "Prosím Loui. Nebreč. Já tě miluju." Jeho pláč pomalu, ale jistě ustával, načež ten můj se prodíral ven. Jak můžu být tak blbej. "Nechtěl jsem tě rozbrečet. Promiň mi to." řekl jsem, když jsme se oba v rámci možností uklidnili. Jako odpověď se mi dostalo jenom polibku. Nevěděl jsem, jestli mám spolupracovat s jeho rty, ale nakonec jsem začal, když mě Lou začal jemně hladit po zádech. To já bych měl utěšovat jeho, ne naopak. "Taky tě miluju." špital do polibku každé slovíčko zvlášť. Nebylo pozdě, ale začal foukat celkem studený vítr. "Třepeš se. Je ti zima? Chceš už jít Lou?" jenom lehce přikývl. "Tak pojď." Chytil jsem ho za bok a vydali jsme se zpátky. Pomaličku jsme se ruku v ruce vraceli k tábořišti. "Jak jste si to užili?" ozval se za námi Liam. "Bylo to skvělé. Díky." "Tak to jsem rád. Příjdete na večeři?" Koukl jsem na Louiho, který jenom souhlasně přikývl."Příjdeme." oznámil jsem Liamovi, který naznačil něco na způsob 'Tak už běžte, nebudu vás otravovat.' Jenom jsem na něho ještě šeptl "Díky moc za všechno." On jen kývl a my odešli do chatky, kde se povalili na postel a dál se věnovali tomu druhému. "Jdeme na večeři?" optal se mě Lou svojim teňoučkým hláskem. "To víš, že jo. Já se jenom převleču." Hodil jsem po Louim jeho šedé tepláky, aby si je mohl převléknout a nebýt v džínách. "Díky" Já si vytáhl ze skříně bílé triko, které jsem si položil na sedačku a začal si rozepínat knoflíčky od košile. "Děláš mi to schválně co." zavrněl mi Lou do ucha a přejel mi rukou po již holém hrudníku. Svoje rty přilepil na ty moje a já začal spolupracovat. Přesunuli jsme se ke zdi, na kterou mě nemilosrdně přirazil. Krk mi obsypával malými motýlími polibky. Zaklonil jsem hlavu, aby měl lepší přístup k mému krku. Najednou začal vsávat mojí kůžičku. Tušil jsem, že se tam objeví obrovský červený flíček, ale co, aspoň půjde vidět, že někomu patřím. Nevydržel jsem tu dávku rozkoše a hlasitě zavzdychal jeho jméno. "L-Lou." Cítil jsem, jak se usmál. Pokračoval v opečovávání mého krku a dvěma prsty kroužil okolo mojí levé bradavky, kterou následně mnul v prstech. "Louisi" "Copak Hazz? Takhle se ti to líbí." Přejel od mého krku až k bradavce, kterou ještě neopečovával a zanechával vlhkou cestičku na místě, kterým projížděl svým hbitým jazýčkem. Upřímně jeho jazýček jsem teď chtěl úplně jinde. Moje naběhlá erekce už byla víc než viditelná a v mojich uplých skinny jeansách mi nebylo nejpohodlněji. Přesunul svoji ručičku, která byla zabořena v mojich vlasech k mému zipsu u kalhot. Rozepl zips, ale pak mu nešel rozdělat knoflík, tak jednoduše trhnul a knoflík se rozletěl na druhou stranu místnosti. Nijak to neřešil a kalhoty mi stáhnul až ke kotníkům, ze kterých jsem je pak už sám skopnul. Nelíbil se mi ten fakt, že Louis měl na sobě stále všechno oblečení, tak jsem mu přes hlavu přetáhl tričko a odhodil ho kamsi do místnosti. Pořádně jsem si ho namáčkl k sobě a začal ho líbat. Zajel jsem mu pod tepláky, zároveň i pod boxerky a začal mačkat jeho dokonale vypracovanou prdelku. Jeho ručičkou si pohrával s gumou od boxerek. "L-Loui. N-notak." Okamžitě po mé prosbě se boxerky objevily na podlaze. "Jsi dokonalý" šeptl mi do ucha a zkousl ušní lalůček. Poklekl před mojeho kamaráda, který už byl v jasném pozoru. Klečel přede mnou a polibky oždiboval mojeho motýlka, kterého jsem si nechal vytetovat. Od motýlka se přemístil k mojemu podbříšku, který rychle přešel pár polibky a dostal se přímo tam, kam chtěl. Jemně protřel špičku svojím palcem a naráz si ho zasunul do krku až po kořen. Neměl žádný dávivý reflex, což jsem se divil. Když jsem to zaregistroval, přirazil jsem proti jeho pusince, načež začal pohybovat hlavou dopředu a dozadu. Ruce jsem měl zabořené v jeho jemňoulinkých vláscích a neubránil jsem se hlasitým vzdechům. Přesně věděl, co chci. Vycítil, kdy to chce přidat zoubky nebo lehce lechtat můj penis jazýčkem. Když už jsem myslel, že víc rozkoše už ani cítit nejde a já vyvrcholím, můj "mini" Styles s sebou cuknul, Louis to zaregistroval, načež zrychlil tempo. Dlouho už jsem to nevydržel a vyvrcholil do té jeho dokonalé pusinky. Všechno až na malinkou kapičku bílé tekutiny, která mu unikla z koutku, spolykal. Otřel jsem tu trošku, která vytekla a on ji laškovně slízl z mojeho prstíku. Okamžitě mě políbil. "Tvojí pusinku budu využívat častěji." šeptl jsem, když jsme se objímali. "Teď jsi na řadě ty." vyplázl na mě jazýček, který mě dokázal tak dokonale uspokojit, ať byl kdekoliv. Ve společném objetí jsem asi pět minut, vydýchával svůj orgazmus. Objímali jsme se tam, když jsem zaslechl Louiho kručení v bříšku. Načež se mi ozvalo z jeho úst "Byls výborný, ale pořád mám hlad." a dostal jsem pusu na nos. Loui se zohl pro moje boxerky, které ze mě stáhl. Vyšpulil na mě tu jeho prdelku, tak jsem ho přes ní plácnul. "Tobě to nestačilo?" "Provokatére." Navlíkl jsem na sebe kalhoty a tričko. Chytl ho za ručku a on mě prakticky vtáhl ven. V jednu chvíli jsme potkali Lottie, která okamžitě objímala Louiho. "Harryho ti schvaluju." je jediná věta, kterou z toho jejího šeptání zaslechnu. Lou jí dá pusu na čelo a táhne mě na večeři. "Takže máme požehnání?" "Blbečku." Začneme se smát. "Ale jestli to chceš tak... Tak jo. Máme." Usedli jsme ke stolu, kde už seděl Liam. "Co si dáš, zlatko? Lasagne nebo kuře." zeptal jsem se ho. "Dám si lasagne. Děkuji. Jsi zlatíčko." Dal jsem mu malinkou pusu a šel pro jídlo. Cestou jsem narazil na Killie. "Ale, ale. Kdopak se nám to tu ukázal. Dát někomu růže to mi je ale klišé." "Chápu někdo, kdo neví, co to láska znamená, to nemůže pochopit." Dokončil jsem svoji větu, otočil se, zamával jí a šel nám pro jídlo. Donesl jsem nám ke stolu, pojedli jsme, do doby než musel odejít, jsme pokecali s Liamem a onedlouho po něm šli taky. Přišli jsme do chatky, vyměnili si pár polibků a usli ve společném objetí.

____________________________________________________________________________

Další díl je tady. 

Je dřív než jsem očekávala, delší než jsem očekávala a taky trošku jinačí než jsem očekávala, že bude, ale je TU!

Doufám, že tam nejsou nějaké naprosté blbosti :D

Budu moc ráda, když mi dáte vědět co si o celém příběhu nebo jenom o této části myslíte.

Každý komentík i hvězdička mě moc těší.

Nemůžu uvěřit, že to čte tolik lidí. Moc díky guys :*

Tak se uvidíme příště. Nikča :*

In Love at camp /Larry Stylinson/Kde žijí příběhy. Začni objevovat