In Love at camp /Larry Stylinson/

22.

                  

                  

                  

"Půjdeme papkat? Musíš mít hlad." Pohladil jsem ho po bříšku a zaslechl tichounké zakručení.

Chňapl jsem ho za ručku a vedl do jídelny.

Usadil jsem ho ke stolu, který již obsazoval Liam.

"Ahoj Li" Pozdravil jsem ho, aby si nás vůbec všiml.

Byl zabraný do svojí snídaně.

"Čau" Opětoval mi pozdrav, když konečně odtrhl zrak od snídaně.

"Kakao!" Vykřikl Lou, zrovna když ho zpozoroval u nějaké holky, procházející okolo.

"Hazz já chcu taky kakao"

"Dobře já ti tam zajdu" Co bych pro něho neuděl. Přece jenom je to moje sluníčko.

Najednou se Liam začal neskutečně smát.

"To je to kakao tak vtipný?" Nechápal jsem důvod jeho smíchu.

On jenom ukázal kamsi za mě a nepřestával se smát.

Otočil jsem se směrem, kterým ukazoval a najednou se taky začal smát.

Stála tam Killie, měla na mě vražedný výraz a v ruce nesla její rozpadlé boty.

Prostě se nešlo nesmát.

"Co jste jí zas provedli?" Vytrhl nás z našeho smíchu Lou.

"My nic" Pronesl Li pořád se smíchem v hlase a dal ruce nad hlavu na náznak 'my za nic nemůžem'.

Lou se trochu uchechtnul a mávnutím ruky mě poslal pro jeho vytoužené kakao.

Louis's POV

Hazz mi šel pro kakao, tak jsem si konečně mohl promluvit s Liamem.

"Li?!" Nevím, jestli mi pomůže, ale tak zkusím to.

"Copak Loui? Stalo se něco?"

"Ne! To vůbec ne. Jenom jsem se chtěl zeptat... Mohli bychom se jít s Hazzou projít?"

"No že se vůbec ptáš. Jasně že můžete" Li mi to povolil.

Byl jsem strašně moc rád.

Chtěl jsem být s Hazzou aspoň chvilku sám.

Aby nás nikdo nerušil a měli jsme klid.

"Děkuju Li. A ještě něco." Potřeboval jsem poradit, kam bychom mohli zajít.

"Mohl bys mi poradit... kam bychom mohli jít."

Li mi poradil jedno prý moc hezké místečko. Nějakou malou loučku na kopci s výhledem na celou malou vesničku. Podle jeho popisu by tam měl být i nějaký kamenný oblouk.

Taky říkal, že tam moc lidí nechodí, což se nám hodí.

Znělo to moc hezky, když mi to popisoval.

"Moc ti děkuju. Ale... Neříkej to Hazzovi prosím." Chtěl jsem to pro Hazzu jako překvapení.

"Harry bude rozhodně nadšený." Liam mi to všechno odsouhlasil.

Byl jsem za to strašně rád.

"Jé děkuju Hazz." Poděkoval jsem Harrymu, když přede mě položil hrníček s kakaem.

Ještě jsem ho odměnil malou pusinkou na tvář. Nad čím se jenom zaculil a posadil se na svoji židli.

"Tak co se tu dělo po čas mojí nepřítomnosti?" Na konci věty se lehce uchechtl a nakonec se otočil na mě.