Kapitola 33

126 5 0
                                    

Nastal den D a já byla lehce nervózní. Byla jsem zrovna na cestě za Caroline. Bydlela teď s Tylerem, někde v lesích, nedaleko Mystic Falls. Měla jsem sice od Klause mapu, kterou mi poslal na mobil, ale stejně jsem měla pocit, že jedu špatně. Nakonec jsem musela zavolat Caroline, která mě ujistila, že jedu dobře a nechala mi další instrukce. Měla jsem sjet ze silnice na lesní cestu, a asi po dvou stech metrech bych měla před sebou uvidět branku. Auto jsem měla nechat tam a dál jít pěšky.

„No, to si děláš srandu..." zastavila jsem před něčím, čemu se snad ani nedalo říkat branka. Bylo to pár ztrouchnivělých planěk zatlučených do tvaru branky a za nimi naprostý prales.

 Bylo to pár ztrouchnivělých planěk zatlučených do tvaru branky a za nimi naprostý prales

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vylezla jsem z auta a nevěřícně jsem hleděla na to přede mnou. V tu chvíli jsem proklínala sama sebe za to, že jsem se do tohohle nechala uvrtat.

„Tohle zvládneš, Eleno ..." přesvědčovala jsem sama sebe.

Ubezpečila jsem se, že mám řádně zamknuté auto a vydala jsem se lesní cestou, do hlubin lesa. Bože, připadala jsem si jako v hororu. Nevím proč, ale měla jsem zvláštní pocit, že mě někdo sleduje. Znáte to, takovej ten nepříjemnej pocit, jako když na vás někdo zírá, ale vy nevíte odkud. Šla jsem po cestě asi 10 minut, když se krajina kolem mě začala měnit, už to nebylo tak strašidelné. Začalo to být upravenější a stromy už nebyly tak hustě u sebe. Po dalších asi 5 minutách jsem došla na konec cesty. Přede mnou se otevřela oplocená mýtina, na které stál krásný fialkový dům.

 Přede mnou se otevřela oplocená mýtina, na které stál krásný fialkový dům

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„Páni ...," zírala jsem na něj s otevřenou pusou.

„Eleno...," ozvalo se přímo za mnou. Strachy jsem poskočila. Otočila jsem se. K mojí velké úlevě za mnou stál Tyler.

„Tylere ..." vydechla jsem si.

„Promiň, že jsem tě vyděsil, ale musel jsem se ujistit, že jsi to ty," řekl.

„A kdo jiný by to měl být?" zeptala jsem ho.

„No, přijela jsi jiným autem, tak jsem si nebyl jistý," podíval se do země.

„Ty jsi mě sledoval?" vykula jsem oči.

„Sledoval jsem tě už od branky, ale jen proto, že jsem nechtěl, aby se ti něco stalo, to je vše," řekl a šel otevřít bránu.

Damon or StefanKde žijí příběhy. Začni objevovat