Láska jako lék

9. Je tu jeden problém

Auto zastavilo na parkovišti před veterinární klinikou. Už podruhé za den. Jaká ironie. S myšlenkou co se asi děje vystoupil ven a odebral se dovnitř, kde už na něj čekal jeho přítel Scott a zdejší zvěrolékař a kromě toho i poradce v nadpřirozených věcech Dr. Deaton. Už když vcházel, slyšel je o něčem debatovat, když ho však slyšeli, ztichli.

„Tak co je tak naléhavého, že jsem musel hned přijet?" zeptal se jich a kouknul na ně.

„Mluvil jsem s Deatonem o té proměně," začal Scott pomalu.

„Já s Tiou taky a souhlasí," řekl Stiles s úsměvem stále nechápajíc, co se vlastně děje.

„To je dobře," vložil se do toho Deaton, „jenže je tu jeden problém a není to tak jednoduché, jak jsme si mysleli."

„Co tím myslíš? Vždyť to Scott zvládnul a je v pohodě nebo ne? Tak proč by to nemohla zvládnout i ona, jen tím, že je holka nebo jak?" zamračil se mladík na oba.

„Nejde o to, že je holka Stilesi, jde o to, kdo je," pokračoval dál, zatímco je Scott jen poslouchal.

„Nechápu," poškrábal se Stiles na hlavě, „je snad něco zlého na tom, kdo je?"

„Není to zlé, jen to trochu komplikuje. Něco jsem si o ní zjistil. Víš, pro normálního člověka, jako je třeba Scott, byla proměna, jak to říct... jednodušší," řekl Deaton a přesunul se ke svému stolu, kde nakoukl do knihy, jež tam ležela.

„Pořád nějak nechápu, kam tím míříš," zeptal se znova Stiles a koukal z jednoho na druhého.

„Deaton zjistil, že pochází z docela mocné čarodějné rodiny, takže moje kousnutí tak nějak nebude fungovat," dodal Scott.

„Počkej, počkej, jak nebude fungovat? Říkal jsi, že ano. Já jí slíbil, že jí zachráním, že jsem našel způsob a teď tohle," mračil se šerifův syn, tohle se mu nelíbilo. Myslel, že konečně přišel na způsob, jak jí pomůže. No znova selhal. Povzdechl si a posadil se.

„Já neřekl, že to nejde, jen je to... složitější," otočil se na oba Deaton, „pomoci ji můžete. Jak už jsem řekl, proměnu by měla zvládnout, ale kousnout jí musí jak Scott, tak i Derek zároveň," vysvětlil jim ještě.

„Počkej, jak já i Derek? Proč?" zeptal se zaraženě mladý Alfa.

„Kdybys mě nechal to doříct, pochopil bys," znova začal listovat v knize a něco si pročítat.

„Tak řekneš už sakra, o co jde?" zamračil se nervózně Stiles, už ho nebavilo, jak oba chodili kolem horké kaše.

„Čarodějku musí kousnout jak Alfa, což je Derek, tak i pravý Alfa, což jsi ty Scotte," konečně jim řekl, co se dočetl v knize.

Stiles na něj koukal a snažil se pochopit jeho slova. „Já to nechápu, proč?" zeptal se, když se tak trochu vzpamatoval.

„Když se podíváš zpětně na to, jak na kousnutí od Alfy reagovala Lydia, pochopíš, že ne vždy to jde tak hladce, zvlášť pokud jde o nadpřirozenou osobu," dodal emisar a odložil knihu opět na svůj stůl.

„Fajn, takže už to máme pěkně vysvětlené. Oba jí kousnou a bude po problému," pousmál se spokojeně Stiles a vstal, „kdy to to tedy provedeme?" zeptal se Scotta.

„No až si promluvím s Derekem, musí s tím souhlasit a pak přijdeme do nemocnice. Jen jí ještě řekni jak to je, aby byla připravená ano?"

„Jasně, tak se mějte," pozdravil oba mladík a odebral se zpět ke svému autu. Měl v plánu jet domů a pořádně se vyspat. Poslední dobou to dost zanedbával. Sám se divil, že ještě někde neusnul. Když dojel domů, dal si rychlou sprchu a zalehl. V momentě usnul jako, když ho do vody hodí.

***

Hned po snídani měl jet za svým nejlepším přítelem a probrat ještě jejich plán. Doufal, že Derek už všechno ví a že nebude dělat problémy. Jinak by ho k tomu donutil sám svou basebalovou pálkou. Pro ni by byl schopný se s ním poprat i holýma rukama, kdyby to pomohlo i když by asi dostal do těla. Dojedl poslední sousto chutné snídaně, pozdravil se s otcem, který se vrátil z práce domů a pádil ještě před školou za Scottem. Už když přijížděl, uviděl, že u domu je ještě jedno auto. Dobře jej poznával. Patřilo dalšímu Alfovi. Takže přece jen přišel. Rychle vystoupil a vešel do domu.

„Dost, že jdeš," zamručel netrpělivě mladý Hale.

„Copak pospícháš někam?" popíchl ho s úsměvem Stiles, „že by rande?"

„Hele Stilinski, nech si to nebo ti nepomůžu," založil si Derek ruce na prsou.

„Vy dva nechte si ty hrátky na jindy, máme tady něco dořešit," vložil se do toho Scott.

„Fajn," vzdal to Stiles a posadil se na pohovku, „tak, už ti Scott řekl, o co jde?"

„Jo něco už mi stačil říct," kouknul na něj Hale „takže jí máme oba kousnout, chápu to správně?"

„No taky to tak chápu," odpověděl mu Stilinski.

„Dobře, takže kdy to chcete provést?" znova se zeptal Derek.

„To ještě nevíme, Stiles musí nejdříve promluvit s Tiou, ale určitě to bude co nejdříve, horší se jí zdravotní stav," řekl Scott.

„Po škole chci jít hned za ní, takže pokud to dopadne dobře, mohli bychom to udělat večer. Čím dřív tím líp. Je jí hodně špatně a chemoterapie jí jen přitíží. Bojím se o ni a vy dva jste teď její poslední naděje," kouknul prosebně na oba.

Derek se Scottem si vyměnili pohledy. Byli si toho vědomi a oba viděli jak moc Stilesovi na te dívce zaleží. Scott s tím souhlasil, teď už jen zbývalo, aby souhlasil i Hale. Ten chvíli mlčel a přemýšlel, přece jen se mu do toho dvakrát nechtělo, ale když viděl, jak na ně Stilinski koukal, povzdechl si a přikývl. „Jdu do toho taky," řekl nakonec oběma a vstal.

„Děkuji," řekl jim Stiles a usmál se.

„Jo jasně, tak mi pak dejte vědět co a jak," dodal Derek a zmizel venku.

„Uff, ani nevíš, jak se mi ulevilo, že s tím souhlasil," pousmál se Stiles na kamaráda.

„No věř mi, že tak lehké to nebylo, nejdříve o tom nechtěl ani slyšet, ale sám vidíš, že nakonec přikývl."

„Jo a za to jsem rád, už aby bylo po všem."

„Neboj, bude v pořádku," mrknul Scott a oba se odebrali k autu.

„V to doufám," pousmál se Stiles a oba nasedli. Když nastartoval, vyjeli směrem ke škole. Ani jednomu se tam nechtělo, bohužel museli.