Kapitola XI.

1K 98 7
                                    

!!ČTĚTE DOLE!! JE TAM SOUTĚŽ!!

CONNOR
Do konce tábora už zbývalo jen dnešní noc, zítřek a potom poslední noc. Hrozně rychle to uběhlo. Nechce se mi pryč od Scotta. Dal mi adresu, abych za ním mohl kdykoli přijet, nebo mu napsat dopis. To ale nebude ono. Nebudu ho moct vídat každý den. Štve mě to.

Už dobrou hodinu a půl ležím na posteli, protože nemůžu usnout. Rozhodl jsem se tedy že se půjdu podívat ven. Šel jsem až k vyhaslému ohništi, kde jsem si chtěl sednout. Bohužel ten nápad už měl někdo jiný. Tmavá silueta se rýsovala na jedné z laviček. Když jsem se přiblýžil, byl jsem rád že jsem šel ven. Byl to totiž Scott. Přisedl jsem si k němu a on se trochu leknul. Ale potom se na mě usmál a opřel mi hlavu o rameno. "Taky nemůžeš usnout?" přerušil jsem to ticho po nějaké době. Scortt zavrtěl hlavou že ne. Doufám že to bylo, jako že ne že nemůže.

Dobu jsme tam jen tak v tichosti, ruku v ruce, seděli a dívali se na nebe. Byla krásně jasná obloha, takže byly vidět hvězdy. "Hele podívej támhle padá hvězda. Přej si něco Scotty." řekl jsem a ukázal tím směrem. Scott se usmál a na chvíli zavřel oči. Když je měl zavřené, udělal jsem něco, co nečekal. Znova. Políbil jsem ho. Po hcvíli mi polibek začal oplácet. Byl to krásný a vášnivý polibek. Opatrně jsem ho položil zády na lavičku, stále se líbajíce. Potom jsem ho zača líbat i na krku a zpět na ústa. Měl krásně plné a měkké rty.

Takhle jsme se tam líbali dobrých deset minut, než náš cosi vyrušilo. Oba jsme otočili hlavu tím směrem odkud vycházel tan zvuk. Šlo to z lesa. Ve svitu měsíce, totiž z lesa vyběhla laň. Bylo to krásné stvoření. Se Scottym sme se oba usmáli a opět sme se posadili. Dobu jsme si povídali a pak bylo ticho. Ale ne trapné ticho, ale příjemné ticho. Po chvíli začala Scottova hlava klesat z mého ramene na můj klín. Usnul. Musel jsem se tomu zasmát. Vzal jsem ho tedy a osnesl k němu do stanu. Položil jsem ho na postel, ale ro už i mě se chtělo spát. Aa tak jsem se namáčkl ke Scottovy a usnul.

SCOTT
Ráno jsem se vzbudil v mé posteli, i když jsem si nebyl úplně jistý, jak jsem se sem dostal. To mi ale hned došlo, když jsem se otočil na druhý bok a uviděl Connora. Byl tak krásný.

Jajednou jsem si potřeboval hrozně kýchnout. Také kýchl, čímž jsem probudil Connora. Oba jsme se tomu začali nehorázně smát. Tak tohlw mi bude chybět. Doufám že na mě hned nezapomene. I když bych se tomu nedivil. Já nemám nikdy štěstí.

Ještě sem vám chtěl říct, jak to dopaslo s Jackem. Odjel domů ještě tu noc co byla ta stezka. Ani se mu nedivím. Vypadal fakt strašně. To se Connorovi a ostatním vážně povedlo. Dneska je poslední den. Zítra ráno už odjíždíme.

Teď jak tu ležím vedle něj, vůbec se mi nechce vstávat. Proč se den za každkou nocí vrací, proc se cas na chvíli nezastaví. Ty dva týdny s ním. Uběhly srašně rychle. Pořád se na mě usmívá. Má tak krásný úsměv. On je celý krásný. To mají ostatně v rodině. I jeho malá sestřička Minnie je krásná.

"Jak si se vyspal?" zeptal jsem se ho po chvíli ticha. "Krásně. Vedle tebe se usínalo jako v ráji." ušklíbnul se a já se tomu zasmál. "Měli by jsme jít na snídani." nadhodil a já jen mlčky přikývnul.

Ještě jsem se převlíkal. Když jsem si vslékal tričko, cítil jsem na sobě pohled. Musel jsem se tomu ušklíbnout. Pak sme společně vyšli směr jídelna.

Takže je tu další díl, a sním přichází i soutěž.
V popřístím díle, bude Scott slavit narozeniny. Dostane opravdu úžasný dárek, ke kterému mu tak trochu dopomůže Connor. (Děj už se neodehrává na táboře) .... Takže, kdo alespoň částečně o jaký dárek se jedná, si může vytvořit vlastní postavu, která poté bude figurovat v příběho. Beru první 2 správné odpovědi. Máte na to cca 4 dny ;) rěknu vám až bude konec.

Já ho potřebujiKde žijí příběhy. Začni objevovat