CONNOR
Po asi hodině jízdy jsme konečně dojeli na místo určení. Přijeli jsme na takový krásný venkov. Bylo tu krásně. Došli jsme až na širokou louku, kde byly takové stany s dřevěnou podlahou. V každém byly dvě postele. Teda až na část pro nejmladší, tam byly po čtyřech.
Děti jsme rozdělili na věkové kategorie. Nejmladší byly 4-6 let, pak byly starší 7-12 let a nakonec nejstarší 13-17. Nejstarších bylo nejvíc a tak se jich ujali tři vedoucí. Já, Nina a Tyler. Odvedli jsme je p přiřadili jim, jejich budoucí domov na dva týdny. Většinou se neznali a tak nevznikali problémy s tím, kdo bude s kým ve stanu. Zbyl tu akorát jeden kluk, který byl do lichého počtu a tak dostal stan jen sám pro sebe. Jen co se zabydleli, odvedli jsme je do hlavní budovy, přímo do jídelny. Pár vedoucích si tu vzalo dozor. Já jsem se šel vybalit. Vedoucí byly ubytování celkem ve třech chatkách. Každá byla po čtyřech místech.
Pak jsem se vrátil do jídelny, kde nebylo slyšet vlastního slova. Děcka seděla u stolů a hlasitě se bavily i s plnými ústy. Po obědě se děcka opět rozdělili a my odcházeli jako poslední. Každá skupina měla jiný program. My se rozdělili na dvojice a šli přichystat ohniště a donést dřevo.
Bylo obrovské a kolem něj dvě řady různě velkých klád na sezení. Pak jsme se šli projít po okolí a nakonec měli až do 20:00 volno. Mezi tím jsem zašel za prckem.
„Tak co, jak se ti tu líbí?" zeptal jsem se jí, když jsem za ní přišel. Hrála si tam se svými novými kamarády na babu a zrovna ji chytli, tak musela stát, ale jen co mě uviděla, rozběhla se ke mně. „Je to tu super." Zajásala a objala mě. Byla celá rozjásaná a stále se chichotala.
Večer jsem se vrátil k mé skupině. Seděli jsme okolo ohně a povídali. Měli jsme vymyšlený program, a tak jsem vstal a ujal se slova. „Tak mládeži, teď se postupně představíme. A jelikož jsme už starší, tak můžete říct cokoli. Zbytek děcek už má jiný program a za chvíli večerku. Vy máte čas až do jedenácti, pak se sklidíte do stanů. A s tím představování klidně začnu. Jmenuji se Connor, žiju s mamkou a mám malou sestřičku, která tu je taky. Je mi 19 a teď nikoho nemám." Zakřenil jsem se a ostatní se taky zasmáli. Nina se na mě koukla pěkným kukučem. „Jo a zapomněl jsem dodat. Jsem gay a nestydím se za to." Většina se na mě podívala, někdo se smál a jiní si něco šuškali, ale nic nenamítali. „A teď ty." Usmál jsem se na dívku, která seděla vedle mě. Úsměv mi oplatila.
„Já jsem Nicky. Je mi 16 a jsem jedináček. Ráda zpívám a kreslím. Jo a mám kluka, ale ten tu není." Představila se. Takhle to šlo dokola. Přišla řada ne jednoho kluka. Něčím se zaujal a přišlo mi, že jsem ho znal. No ovšem byl to ten z nádraží. Byl hrozně roztomilý. Sice dost vyhublí a celkově jako párátko ale to se mi líbilo. Vždycky jsem byl takový ten ochránce. „Já, já jsem Scott a jsem z děcáku. Je mi 14." Řekl rychle, aby to měl už za sebou. Chudák. Nemohl bych do děcáku. Teď už sice ani nemůžu, ale ani bych tam nechtěl. Nemohl bych nemít rodinu. Sice nemám otce, ale tem mi ani nechybí. Byl to ožrala.
Všiml jsem si, že se na mě dívá. Usmál jsem se na něj a on plaše ucukl pohledem. Byl asi dost stydliví. „A máš někoho?" ozvalo se milým hláskem. „No já, já... „ byl v rozpacích. „ Já jsem taky g... gay." Většina vyprskla smíchy. Bylo mi ho docela líto. Ale to že je gay mě překvapilo, ale zároveň potěšilo.
Tak co. Líbí? :)
