CONNOR
"Minnieeee, noták pojď, vždyť se nemáš čeho bát!" křičel jsem z předsíně do obíváku. Dnes jdeme s Minnie k doktorovy na nějaké očkování a prcek se doktorů hrozně bojí, takže mi furt utíká. Nechce se mi ji tam taha, když vidím jak moc se jí tam nachce, ale musím.
Z poza rohu se vyšourá Min a přijde ke mě. Cukají mi koutky div se nesměju. Posadím ji na stolčku a obuju boty. "Já tam nechci. Pan dortkor je strašidelnej." protestovala. Nějaká slova se jí pletla jako například místo doktor říká dortkor, nebo místo mikrovlnka mrklovinka. "Ale notak myško, vždyť tam budu stebou." objal jsem ji když už měla oblečenou i bundičku. Když jsem se ale zvedal nepustila mě, nýbrž mě její ručky stále drželi pevně kolem krku. Potvůrka.
Přišli jsme k venku zaparkovanému autu a já, ikdyž s trochou námahy, připoutal Min v sedačce. Vyjeli jsme a celou cesrtu zpívali písničky, horší ale bylo dostat Minnie vůbec z auta.
"Né, já tam nepůjdu." křičela když si opět chtěla vlézt do auta. Po tvářích se jí kutáleli mokré perličky. Popadl jsem ji a zabouchl dveře. Postavil jsem si ji na zem a dřepl si k ní. Dupala a vztekala se. "Myško, uklidni se. Pan doktor přeci nekouše." snažil jssm se ji udržet na jednom místě, ale to moc nepomohlo. "Dobře tak jinak. Když teď budeš hodná, tak se pak stavíme v cukrárně a v hračkářství a ty si budeš moct vybrat cokoli chceš, ano?" na tuhle prosbu ihned reagovala. Podívala se na mě zvídaví kukučem azeptala se jestli to myslím vážně. Přikývl jsem s úsměvem a setřel jí zbylé slzičky.
Seděli jsme v čekárně a čekali až přijdem na řadu. "Další!" ozvalo se z ordinace. Vzal jsem tedy teď už klidnou Minnie do náruče a vešel dovnitř. Vešli jsme k sestřičce a ta nám dala kartu a poslala nás do vedlejší místnosti a ještě nám řekla že tu dnes není doktor McGreen (mekgrýn :DD) ale pan doktor Moon. Jen doufám že je to jen shoda jmen a nejedná se o náhradn8ho otce Scotta. Nemám náladu na něj ani na jeho rodinu.
Bohužel se mi ale poštěstilo. Seděl tam kdo jiný než pan Moon, náhradn8 otec Scotta a m7j soused. "Á zdrav8m Connore, rád tě vidím. Jdeš jako na zavolanou." usmál se a já ho nechápal. Pozdvihl jsem obočí a on hned spustil."Až prohlédnu malou, pošleme ji vedle za sest4ičkou aby jí naočkovala a mi dva si promluvíme." přikývl jsem ač jsme netušil o čem chce mluvit.
"Tak teď jdi támhle za sest4ičkou a ona ti dá včeličku ano?" ř8kal doktor Min a ona jen kývla a odcupitala. "Tak o čem jste semnou chtěl mluvit pane Moone?" zeptal jsem se. "Connore potřwbuju od tebe takovou laskavost. Víš teď to nemáme jednoduché a oplétačky s policií nám k tomu doma nepomáhají, a ty si prý viděl co se stalo, tak pot4ebuju aby jsi sv3dčil na policii." řekl. Vůbec jsem ho nechápala. Cože? Cože? Cože? Co jsem měl vidět? Proč policie?
"Pane, můžete mi to trochu objasnit? Já vás asi dost dob4e nechápu." zeptal jsem se. "No přeci tu noc jak jsme nebili doma, byl Scott venku s nějakým chlapcem, no a když šli domů, tak se Scotta pokusil znásilnit. A nebýt tebe tak se mu to i podaří. Scott ř8kal že jsi se tam zjevil a on měl čas utéct. No a tak jsme to se ženou nahlásili na policii a oni potřebují tvoje svědectví." dokončil svůj několikaslovný monolog. Zůstal jsem na něj z8rat s otev4enou pusou.
"Scottovy se o tom nechce moc mluvit. Vždy se rozbrečí a skoro se z toho zhroutí. Jen říkal že už se to někomu jednou málem podařilo. Nevíš o tom ?" zakroutil jsem záporně hlavou, nevěř8c tomu co mi před chvílí řekl doktor o Mixovi. A samozřejmě že vím o tom že u6 se to málem jednou stalo. Měl na mysli to co se stalo na táboře. Ale v7bec se mi necht3lo věřit tomu že by něco takov3ho Mix udělal.
"Já......."
Tak jo.. Dokopala jsem se napsat další kapitolu a teď záleží plně na vás co bude děj v dalších asi dvou kapitolách... Bude Connor svědčit? A jestli ano, proti Mixovi, nebo proti Scottovy? Na čí stranu se postaví?
A co nějaké dedukce, proč to vlastně Mix dělá?
