Kapitola XXV.

722 70 2
                                    

CONNOR
Dnes je pátek, takže mám volno, páč je jakýsi státní svátek. Včera jsme se udobřili se Scottym. Moc mi chyběl.

Když mi včera na policejní stanici řekli co se vlastně doopravdy stalo mezi mým broučkem a Mixem, měl jsem chuť něco rozbít. Jak si tohle může vůbec někdo dovolit? Šak Mix ještě uvidí.

Právě jedu s Min ze školky a máme namířeno do cukrárny Williho Wonky (:'DDD). Jen doufám že k výrobě těch sladkostí opravdu nepoužívají umpalumpy a veverky, páč by to bylo značně nehygienické a najít veverčí chlup v čokoládovém dortu? No fujky.

Zjedu na poloprázdné parkoviště a zastavím na mém oblíbeném místě, páč to to nvštěvujem poměrně často. Vystoupím a vyndám Min ze sedačky a postavím na zem zamknu auto a chytnu prcka za ruku. Pomalu jdeme k cukrárně, která je přes selnice, bohužel celkem frekventovanou silnici.

Ve vnitř si sedneme na naše obvyklá místa s výhledem na krásy našeho města. Min si namáhavě snaží sundat šátek a bundičku, ale vypadá to že si to ta bunda dřív rozmyslí a sundá se sama.

"Ukaž ty trdlo, já ti stím pomůžu." zasměju se a začnu jí pomáhat. "Já nejsem trdlo." skoro až křikne uraženě a já se nad tím ušklíbnu naše bundy položím na lavici vedle mne.

Tu k nám přijde pohledná servírka a zamrká svými dlouhými řasami. "Co to bude?" uculí se na mě. "Tak dvarkár pomerančový džus, jahodový a banánový zmrzlinový pohár, že myško?" podívám se na Min, která horlivě přikyvuje. Ta holka se usměje op4e se o st7l aby si mohla zapsat naši objednávku, ale má co d3lat aby jí nevylezlo poprsí na svobody. Byl to pohled typu: dobrý den kozy ven. Při odchodu ještě nezapoměla kroutit zadkem jak kdyby v něm cumlala hašlerku.

Seděli jsme tam s Min, čekajíc na naši obědnávku, když v tom mi zavybroval mobil v kapse, který ohlašoval příchod zprávy. Odemknul jsem ho a jal se číst.

Od: Lásenka ❤❤
Ahoj lásko, jdu ze školy, nejste tu s Min někde?

Pro: Lásenka ❤❤
Jsme u W.W. .. Stavíš se broučku? :3

Psal mi Scotty a já mu okamžitě odepsal. Do pár minut jsem se dočkal další sms zprávy, kterou jsem opět hned otevřel. Jak jinak než od Scotta.

Od: Lásenka ❤❤
Myslel jsem si to :D .. Moc mi nemlsej nejsi kuličk, takhle se mi líbíš víc :* do pěti minut jsem tam .. Papa

Pro: Lásenka ❤❤
Čekáme tu :* papa

.........

Konečně vidím Scottyho procházet kolem prosklené stěny a vcházet dovnitř. Jen co nás viděl, na tváři se mu oběvil obrovský úsměv a přišel k nám. V klouzl naproti mě, vedle Min.

Naše obědnávka furt nikde a tak jsem se rozhodl jít se zeptat, páč už to bylo docela dlouho.

Nedivil jsem se tomu spoždění, když jsem viděl důvod. Takozatá se tam vykecávala po telefonu a přito si prohlížela nehty. Upozornil jsem n sebe zkašláním. Ona se na mě podívala se zdvyženým obočím a neochotně hovor tïpla.

"Slečno, už asi půl hodiny čekáme až nám nalijete dvě skleničky džusu a do misky dáte pár kopečku zmrzliny, máme vám na to nechat další půl hodiny, nebo mysl8te že to zvládnete dřív?" hraně až moc p4eslazeně sem se jí zeptal. Ona se na mě pod8vala pohledem který vypovídal za vše, otočila se na podpatku a zmizela kdesi v útrobách země umpalumpů.

Jak se dalo čekat, obědnávka byla do pár chvyl u nás a slečna mi nezapoměla zakývat svým darem od přírody pořádně zakývat p4ed xichtem. Já jsem j8 to oplatil tîm že jsem chytl Scotta za ruku a poslal vzdušnou pusu. Ona se znechucením málem zhroutila a odešla. A mě to bylo tak nějak jedno.

"Ty její melouny ti strčila skoro až do krku." 4ekl na oko uraženě Scott. U stolu zavládlo ticho, jen do doby kdy jsme ob dva vyprskli smíchy.

Ano, ano, ano. Konečně jsem se dokopala. Původně jsem chtěla přidat díl mnohem dřív ale furt jsem to odkládala. Začala jsem psát před týdnem, ale to mi moc nevyšlo, i kdyż to měl býť speciální díl, páč jsem tan den konečně ofiko v klubu 15 :3 :D

Jinak doufám že se díl, i když byl v podstatě o ničem líbil a bye bye :3

Já ho potřebujiKde žijí příběhy. Začni objevovat