Moje Mia (hybrid story)

†10†

Od Matta jsem se odzvěděl dost věcí. Třeba i to že teď bydlí s Kainem, to je jeho hybrid, nedaleko odsud. Má přítelkyni, které je teprve 17 let. On byl ale vždycky na mladší. Teď bylo už půl desáté večer a mi si povídali. Teda já a Matt. Mia totiž za celý dren, skoro nepromluvila. Seděla mezi mnou a opěradlem. Byla už taky asi hodně unavená, jelikož během pár minut usnula. Sesunula se mi ne rameno. Oba s Mattem jsme se tomu pousmáli. Vzal jsem jo do náruče a odnesl do postele, aby ji z toho gauče nebolela záda. Matt šel se mnou. Když sme vešli do pokoje Mtty překvapeně otevřel pusu. "Teda brácho, ty ji dopřáváš moc velkej luxus. Tohle doma nemá ani Kain. Moc jí rozmazluješ." řekl a zasmál se. "To víš, já si ji tu chci rozmazlovat. A navíc proč se k ní chovat hůř." řekl jsem rovněž se smíchem v hlase. Položil jsem to malé do postele a přikryl. Z pod peřiny jí vykukoval kousek ocásku. Pohladil jsem jí po tváři a šelmzpět dolů do obýváku následován Mattem. Posadili jsme se na gauč a opět pustili do hovoru. "A je alespoň dobrá v posteli?" vyzvídal. "Já s ní ještě nespal." řekl jsem s úšklebkem. Matty pozdvihl obočí. "To jako fakt? Máš jí doma několik dní a ještě si jí nepřefikl?" zeptal se mě. Nevím čemu se diví. I když je mu je jedno jestli svého hybrida znásilní nebo ne. Já na ní nechci tlačit. Chco aby si to užila ono i já. Jako samozřejmě že nebudu čekat nafurt, ale chci aby tak to pro ní nebylo až tak nedobrovolný. Přece jenom jí bylo nedávno patnáct."Jen na ní nechci zpěchat, vždyť je to taky TÉMĚŘ člověk." ne téměř jsem dal důraz. "Okokok, chápu, tak aspoň neslintá při líbání?" přišel s další zajímavou otázkou. "Já nevím." řekl jsem s úšklebkem na tváři. "Teď doufám že si ze mě děláš srandu... Ty jsi se sní fakt ještě ani nelíbal?" "No ne no." řekl jsem. 'Víš bráško, ne všichni mají hybridy jen na to aby ho mohly ojet.' Pomyslel jsem si. "Tak to ne ne. Teď se zvednu, dojdu pro ní a ty jí dáš takovýho francouzáka že se z toho udělá." řekl se smíchem. I já jsem se tomu zasmál. Pak jsem si ale uvědomil co řekl, ale to už se zvedal a mizel ve dveřích. Za pár minut se vrátil i s rozespalou Miou kterou držel za ruku. Matty je ještě větší jak já, tudíž to vypadalo jak David a Goliáš. Přešel s ní až ke mě, nechal jí tam stát a sám si sedl do křesla na proti mě. "Tak zkus začít Tayi." ucechtl se. Jako je pravda že jsem její krásne měké plné a červené rtíky chtěl ochutnat už dávno. Přitáhl jsem si ji za ruku blýž k sobě a posadil si ji na klín.jednu ruku jsem jí dal kolem ramen a drohou jsem jí pohladi, po načervenalé tváři. Pomalu jsem se přibližoval k jejímu običeji. Nakonec sem naše rty spojil. Cítil jsem jak se ta maličká celá zachvěla. Líbal jsem ji, ale ona mi to neopácela. Snažila se zaklánět, abych na ní nedosáhl, ale díky rukám na jeních zádech jsem si ji vžd přitáhl zpátky. Znažil jssm se ji líbat opatrně a jemně aby se mně nebála, nebo tak něco, ale přestal jsem ve chvíli, když jsem na svých rtech ucítil slanou pachuť. Odtrhl jsem se od ní a uviděl leské stopy od neposedných slz. To jsem fakt nechtěl. Teď se mě bude ještě bát. Sklopila pohled a rkou si setřela zbytky po pláči. "Vidíš že to jde Tayi." promluvil Matt. Jen jsem se mlčky pousmál. Koukl jsem se na hodiny a už bylo kolem dvanácté. Sesadil jsem Miu na gauč a zvedl se. Šel jsem se napít a když jsem se vrátil,Matt už stál v bundě a v botech u dveří. "Taylere moc rád jsem tě viděl. Už je ale pozdě a já musím domů. Určitě se ještě uvidíme. Tak se tu měj a doufám že až příjdu příště, budeš mi vyprávět o tom, jak si toho prcka přefikl." zasmál se šibalsky."Je mi to jasný hele. Měj se Matty." řekl jsem i já se smíchem. Matty odešel a já se vrátil za Miou. Ta ale seděla na sedačce schoulená do klubíčka a plakala. Bylo mi jí líto. Přišel jsem k ní a pohladil jí po zádech, čeho se pořádně lekla. " Mio, nebreč, vždyť se ti nic nestalo." přidřepl jsem se k ní. "Z-zatím n-ne." vykoktala mezy vzlyky. "Jak to myslíš zatím ne prcku? " nechápal jsem. "O-oni náš uč-čili j-jak se líb-bit pán-novi. A řík-kali že po lí-íbání na-ná-následuje to... Astr-ra řík-kala že to b-bol-í a ... "Nedořekla to a rozbrečela se naplno. Objal jsem ji."Zlatí, já se stebou zatím vyspat nechci. Nechci ti ublížit. Chci aby ti to taky bylo příjemné. A sama jednou zjistíš že to nebolí a bude se ti to taky líbit." řekl jsem jí. Nechtěl jsem jí lhát a tak jsem jí to řekl upřímě. Učividně se jí ulevilo, ale i tak nechala slzám volný průběh.