Rossie

Nemocnice

Když jsem se probudila kolem mě bylo jen bílo. Jakmile jsem zamźourala očima vedle mé postele stály tři lidi. Pak se mi konečně podařilo zaostřit a poznala jsem kdo stál u mé postele. Kovy, Mamka a teta Anna. Chtěla jsem si sednout ale nemohla jsem hlava a noha mě strašně boleli. Když jsen si odkryla peřinu zjistila jsem, že mám nohu v sádře. Ale nejhorší je to, že si vůbec nic nepamatuju. Mamka a Kovy spatřily že jsem vzhůru a hned se mě ptali jestli jsem v pohodě a já jen přikývla.
Pak někdo zaťukal a vešla doktorka ale neměla asi dobré protože se vůbec nesmála. Zavolala si mamku ven z pokoje a já tam zůstala sama s Kovym teta si odešla koupit vodu.
,, Jak ti je? "
,,Jo ujde to jen mě bolí strašně hlava"
Kovy se jen letmo usmál a v tom vešla mamka s doktorkou, na mamce bylo poznat, že má na krajíčku a v tom ve mě hrklo bála jsem se toho co mi řekne.
,, Milá Rosie, utrpěla jsi velmi těžké zranění: velký otřesk mozku a u toho jsi si zlomila nohu jak sis asi všimla, no při různých vyšetřeních jsme zjistili, že se ti vyskytl malý nádor v hlavě, proto navrhuji aby jsi byla odvezena do nemocnice právě na to specializované ale je tu menší problém nejbližší je v Londýně musela by si letět letadlem a tam by si podstoupila léčbu." ,, Nechám vás o samotě a prosím zapřemýšlejte o tom času je málo".
A odešla. Slzy mi vrhkly do očí takže mám rakovinu to nemůže být pravda. Mamka mě jen objala a řekla: ,, musíš tam jet , oni tě tam uzdraví."
Pak návštěvní doba skončila a já zůstala sama na pokoji, pořád jsm tomu nemohla uvěřit. Mám rakovinu? Mám tam letět? Přežiju vůbec? A co Kovy? Zase jsem to nevydržela a začala jsem znovu brečet a z toho jsem usla.

Ahojky lidičky musím se omluvit že dlouho nebyl díl ale škola každopádně se budu snažit přidávat díly asi tak průběžně a Vote a koment potěší přijímám i kritiku. Papa Terka-pernicek