Rossie

Londýn

Začala jsem se převalovat na posteli tak jsem to vzdala a probudila jsem se. Chtělo se mi brečet, znamená to, že Kovyho nikdy neuvidim? Nene to nemůže být pravda. najednou se otevřeli dveře, stála tam mamka s doktorkou. ,, Ahoj zlatíčko už je ti líp"? ,, Ano mami, neboj se o mě". Po téhle větě se mamce do očí nahrnuly slzy. V ten moment přišla k mé posteli doktorka ,, Tak co"? Jak ses rozhodla? koukla jsem se na mámu, a chvilku přemýšlela. ,, Dobře dám ti na chvilku čas na rozmyšlenou". koukala jsem se jak odchází ale v tom jem zavolala ,, To nemusíte ja už se rozhodla, pojedu". Mamka se na mě podívala a usmála. Doktorka se pousmála a jen dodala ,, To jsem ráda Rossie, rozhodla ses správně a nezapomen se zbalit, zachvíli zase přijdu domluvit se s tvou mamkou na odjezdu". ,, Mami pojedeš se mnou"? ,,Ano ale ty budeš bydlet v ubytovně, a já si najdu byt aby jsme si byly blíž" pak se jen usmála a začala mi balit. ,, Dík mami" ,, Za co" ,, Za to že mi balíš" a pak jsem se usmála.

******
Najednou cítím jak mě někdo jemně probouzí. Otevřu oči a vidím mamku a paní doktorku. ,, Jé pardón já usla"? ,, Ano ale to nevadí my jsme s maminkou mezi tím vyřešili podrobnosti o Londýnu, ale potřubejeme aby si se oblíkla a nachystala letadlo vám letí za dvě hodiny". Já jen přikývla a začala se převlíkat. Pak my mamka vzala kufr s věcmi a odešli jsme z nemocnice. Pak následovl nástup do auta a jeli jsme na letiště.

Čauko lidi tak další díl je tu ale nevim jestli je to poslední protže my psalo hodně lidí že mám přestat takže my napište svůj názor do komentu popřípadně budu ráda i za VOTE a papa terka-pernicek