White Witch (Mischievous 2) •Loki cz ff•

Kap. 10 - Zrádci

BUS ; COULSONŮV TÝM

Bylo to už několik dní, co zachránili Audrey a teď se hnali za dalším uprchlým vězněm z Mrazáku. Jmenoval se Daniel Lorr ale kvůli schopnostem, které získal při jednom z mnoha pochybných experimentů, se mu říkalo Electus. Dokázal totiž doslova vysát všechnu elektřinu ze vzdálenosti několika metrů a nabít se jí. Díky ní byl pak silnější a rychlejší, než jakýkoliv člověk a svým dotekem dokázal vydávat malé elektrické rány.

Možná, že u normálního člověka by to nebyl problém. Jenže Lorr nebyl normální, už jen kvůli tomu, že podstoupil ten pokus a tak po něm šli kvůli několika vraždám, co stihl spáchat za těch pár dní, co byl venku z Mrazáku.

Skye konečně narazila na něco užitečného a zavolala Coulsona. 

„Tak, co pro mě máte?" zeptal se jí a nakoukl jí před rameno do monitoru.

„Byl zachycen na jedné kameře v New Yorku asi před patnácti minutami."

Coulson přikývl. „Dobrá. Dám vědět ostatním," kývl pochvalně na Skye a už mluvil k Melindě. „May, slyšela jste to?"

„Ano, otáčím letadlo. Na místě bychom měli být za půl hodiny."

Coulson spokojeně přikývl, i když ho Melinda nemohla vidět. Nejdřív zašel do laboratoře za Fitzsimmonsovou. Jemma zrovna prováděla nějaký pokus a Leo ji pobaveně pozoroval.

„Říkám ti, že to nepůjde. Je to moc zásadité," rýpnul si do Jemmy Fitz.

Ta se na něj jen zamračila. „Kdo je tady biochemik. Ty, nebo já?"

Leo pokrčil rameny a chtěl něco dodat, jejich ‚hádku' ale přerušil Coulson.

„Doufám, že to nevybouchne," řekl, a ukázal na kádinku, kterou držela Simmonsová v ruce a jejíž obsah se zrovna chystala nalít do druhé, o něco větší kádinky, se světle modrou tekutinou uvnitř. Jemma se zhluboka nadechla a rozčileně postavila kádinku na pracovní stůl.

„To mi tady opravdu nikdo nevěří?"

Fitz na ni pohlédl se zadostiučiněním, pak se ale soustředil na Coulsona, který čekal, až se ti dva utiší. Když mu věnovala pozornost i Jemma, Coulson si odkašlal a konečně řekl, co měl na srdci.

„Objevili jsme Electuse. Je někde v New Yorku. Podle May tam budeme asi za půl hodiny, tak se připravte."

Fitz si se Simmonsovou vyměnili napůl zvědavé a napůl znepokojené pohledy; hádka o zručnost Jemmy v práci s chemikáliemi naprosto zapomenutá. Coulson hádal, že se jim hlavou honí naprosto to samé, což se mu potvrdilo ve chvíli, kdy promluvila Jemma.

„Ale k čemu tam budeme my? Elektřinou poháněná zařízení v jeho okolí nejsou dobrý nápad, vzhledem k tomu, že ho dělají ještě silnějším."

Leo souhlasně přikyvoval. „A popravdě, Electus není moc přesné pojmenování. Takhle to zní, jako by dokázal vytvářet elektřinu, což je nesmysl. Přesnější by bylo něco jako...," na moment se zamyslel, „Pojídač elektřiny. On absorbuje elektřinu a pak-."

„A jéje," ozvalo se z poza Coulsona, „Fitzi, ty zase vymýšlíš přezdívky pro padouchy? Víš, že ti to nikdy nevyšlo..." usmála se na Lea Skye a vešla v doprovodu Warda do laborky.

Coulson protočil oči v sloup. Někdy mu připadali jako malé děti, a ne dospělí agenti. Znovu si odkašlal, a přitáhl k sobě pozornost všech přítomných, kteří se už začali hádat, jak že to vlastně s Electusem je.

„Takže, Fitzi, Simmonsová, chci vědět, jestli se vám povedlo něco vymyslet, čím by se Daniel Lorr," významně na všechny pohlédl, „zneškodnit."

„No," pokrčila rameny Jemma, „zatím máme prototyp něčeho, ale nevíme jistě, jestli to bude fungovat."

Fitz ji probodl pohledem. „Jistě? Nevíme to jistě?! Zkusili jsme to jednou, a málem nám to vybouchlo!" zašeptal jí naléhavě, až na to, že to slyšeli všichni v místnosti.

„Já nic, co může vybouchnout, do ruky nevezmu," ozval se Ward, a tím tak vyslovil nahlas to, co si myslel Coulson a May, která je poslouchala z kabiny přes mnohé komunikátory zabudované uvnitř letadla.

Coulson si zhluboka povzdychl. „Máte půl hodiny na to, abyste to zprovoznili tak, aby to nikomu z nás nevybuchlo v rukou. Já mám svoje ruce rád," řekl a odešel z laboratoře probrat pár věcí s Melindou. Grant si ještě všechny prohlédl, nevěřícně zavrtěl hlavou a beze slov odešel se připravit, zatím co Skye se posadila na jednu ze židlí v laboratoři a po očku s rozpustilým úsměvem pozorovala Fitze a Simmonsovou, kteří vytáhli odněkud něco, co připomínalo zbraň, zatím co ona hledala co nejpřesnější současnou polohu Electuse.

Fitz zbraň rozebral, a podle toho, jak rychle a zručně to zvládl, to nedělal poprvé. Jemma vzala do ruky projektily a začala je vyplňovat různými směsmi chemikálií. Pracovali v tichu, které sem tam přerušilo nějaká otázka nebo poznámka od Fitze nebo Simmonsové.

Pak se ozval jakoby odnikud hlas agentky May. „Za sedm minut přistáváme. Coulson nás chce mít už nachystaný v hangáru."

...

„Pozor!" vykřikla May. „Je tady civil," oznámila Coulsonovi a Grantovi a ukázala ke dveřím, kde se krčila drobná zrzka. Pak skočila Electusovi na záda a snažila se ho jakkoliv zneškodnit. Bohužel jí ale vyslal do těla několik voltů elektřiny a tím ji ze sebe odhodil o několik metrů.

Coulson pohlédl na Warda. „Já si vezmu na starost ji," řekl mu a kývl směrem k dívce, která se ani nepohnula. „Ty pomoz May, a použij tu zbraň, když už si s ní ti dva dali takovou práci."

Ward kývl a civilistce nevěnoval dál pozornost. Vytáhl zvláštně vypadající zbraň, kterou mu před necelou hodinou pyšně předali Fitz a Simmonsová. Protáhl si krk a namířil si to k Electusovi, kterého stále zabavovala agentka May, kterou ten proud neomráčil, jak Electus čekal.

Ward namířil na jeho záda a bez jakéhokoliv varování mu střelil střelu mezi lopatky. Netušil, co s tím Fitz a Simmonsová provedli, ale Electus se svalil na zem, až to zadunělo.

„Do zad? Vážně Warde? Nečekala bych od tebe něco tak podlého," ozval se ze sluchátka Skyein hlas.

May na Granta vděčně kývla a otřepala se od prachu, který se na ní usadil.

„No tak, Skye," obrátil Ward oči v sloup a zamířil si to za Coulsonem pro další rozkazy, hned potom, co zkontroloval, jestli je Electus skutečně tak v bezvědomí, jak vypadá.

„Máme ho, pane," oznámil mu.

„Dobrá," přikývl Phil a ustoupil stranou tak, že odhalil dívku, která se za ním doposud schovávala. „Tohle je agent Ward," představil ho Coulson. „Nebojte, je s námi," ujistil dívku, když zahlédl záblesk znepokojení v jejích očích.

Přikývla a váhavě ke Grantovi natáhla ruku. „Annabeth. Annabeth Manning."

Jsem zpět! Už zase :-D. Tahle kapitola je tu o něco dřív, ale jak jsem uviděla těch 200 votes, neodolala jsem. Moc vám za ně děkuju :33 Ani nevíte, jakou radost mi dělá, když vidím, kolika lidem se Mischievous 2 líbí. Jste prostě naprosto úžasní. :-*

Kapitola je o něco kratší než normálně, ale snad to nevadí :-) Co si o tom všem myslíte? Začíná se to zamotávat XD. Budu moc šťastná, když se mi nějak ozvete, ráda si přečtu vaše názory ;-) Chtěla bych se taky zeptat, co máte radši. Kratší kapitolu z jednoho pohledu a nebo dlouhou ale z více pohledů? Díky moc :-)

Love U all :-**

-Dante

P.S.: Na obrázku Annabeth, jak jste asi uhodli :-D