White Witch (Mischievous 2) •Loki cz ff•

Kap. 4 - Nový hráč

Zazvonil telefon a okamžitě mě probudil. Rozespale jsem zamrkala a pohlédla na hodiny. Bylo půl třetí v noci. Kdo to teď k čertu volá? Chvíli jsme se ho snažila ignorovat, ale když nepřestával zvonit, vzala jsem to s tím, že si to ten na druhém konci pěkně odnese.

„Co je?" zavrčela jsem nevrle.

„Moc se omlouvám, slečno Kainová ale-"

„Lucy," zavrčela jsem. „Doufám, že máš sakra dobrý důvod mě rušit."

„Ehm, ano, je tu někdo, kdo s vámi chce mluvit a-"

Někdo ji přerušil. „Dej mi ten telefon," prskl ten hlas. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, kdo to je.

„Viper, co sakra děláš u mojí sekretářky?!" vyjela jsem na ni a ani si neuvědomila, že jsem použila její přezdívku. Lucy jsem si za ten rok stačila docela oblíbit a neměla jsem náladu shánět si další sekretářku a všechno jí znovu vysvětlovat.

„Někdo se vloupal do skladu Shieldu."

„No a?"

„Ty jsi to nebyla?"

„Ne. Proč bych to dělala? Shield už nemá nic, o co bych já měla zájem," ušklíbla jsem se a vstala i s telefonem u ucha z postele. Řekla jsem si, že když už jsem vzhůru, tak bych si mohla udělat něco na pití. Dostávala jsem z toho všeho žízeň.

„Tak to je problém," vydechla Em. Zamračila jsem se.

„Proč?"

„Nebyla 's to ty, nebyla to Hydra, ani já a pochybuju, že by se Shield vloupal do svého skladu."

„Tak to byl někdo z venku," povzdechla jsem si.

„Ne, nebyl. Zkontrolovala jsem bezpečností záznamy."

„A?"

„Nic na nich není. Je to jako by se nic nestalo."

„Tak to byl třeba planý poplach, to vás nenapadlo?"

„Naši agenti uvnitř Shieldu to tam byli omrknout. Našli akorát několik těl agentů Shieldu. Nikdo neví, co je dostalo. Měli zlámané vazy. Nic ale nezmizelo."

„Kdo by to zvládl udělat? A proč?" ptala jsem se spíš sama sebe. Začínalo to být zajímavé.

„To je ten problém. Jestli je ve hře další hráč, musíme o něm zjistit co nejvíc."

Přikývla jsem. „Dobrá. Ráno se na to mrknu a zeptám se svých kontaktů."

„Díky, Tess a ještě něco-"

Najednou mi někdo vzal mobil z ruky a dřív, než jsem ho stačila zadržet, vypnul hovor.

„Co to sakra-" zaklela jsem a chtěla se bránit, když mě na něm něco zarazilo. Něco známého. Odhodil mobil na zem a přitiskl mě ke zdi.

„Ahoj, Tess," ozval se hlas. Jeho hlas. Ale to není možné, vždyť je mrtvý.

„Loki," vydechla jsem nevěřícně. „Ale ty - máš být mrtvý."

„A i přesto jsem tu. Živý a zdravý," dodal pobaveně. Zvedla jsem ruku a opatrně se dotkla jeho tváře. Bála jsem se, že jakmile udělám další pohyb, rozplyne se a já se probudím a zjistím, že to byl jen sen.

Díval se mi do očí a mírně se usmál, jako by věděl, na co myslím.

„Loki," zopakovala jsem jeho jméno a bez dalšího přemýšlení ho objala kolem krku. Okamžitě mi objetí oplatil.